Štítek: vegetace

Publikováno

Fytochorion 81 – Hostýnské vrchy

 

Vymezení fytochorionu Hostýnské vrchy.
Vymezení fytochorionu Hostýnské vrchy.

Fytochorion se nachází v submontánním vegetačním stupni a hostí typickou flóru a vegetaci karpatského bukového lesa a stanovišť, vzniklých po jeho likvidaci. V geologické stavbě převládá paleocenní a eocenní flyš račanské jednotky, tvořený střídáním pískovců, slepenců a jílovců. Prakticky celý fytochorion leží v nejchladnější mírně teplé oblasti MT2, nejvyšší vrcholy v chladné oblasti CH7. Osídlení je pozdní, vesměs až z doby středověké valašské kolonizace, na severním okraji jsou vrcholová prehistorická hradiska. Pokračovat ve čtení “Fytochorion 81 – Hostýnské vrchy”

Publikováno

Fytochorion 80 – Střední Pobečví

Vymezení fytochorionu Střední Pobečví. Barevně jsou odlišeny: modře podokres 80a. Vsetínská kotlina, oranžově podokres 80b. Veřovické vrchy.
Vymezení fytochorionu Střední Pobečví. Barevně jsou odlišeny: modře podokres 80a. Vsetínská kotlina, oranžově podokres 80b. Veřovické vrchy.

Fytochorion leží v suprakolinním až submontánním vegetačním stupni a je charakterizován typickou západokarpatskou vegetací podhorského bukového lesa. Buduje jej paleogenní magurský flyš račanské jednotky, s převahou soláňských vrstev pískovců a jílovců. Kotliny leží v nejchladnější mírně teplé oblasti MT2, převážná část v chladné oblasti CH7, nejvyšší hřbety v CH6. Od 16. století se zde výrazně projevila valašská kolonizační vina, spojené s trvalým odlesněním, pasekářským hospodařením a maloplošnou zemědělskou výrobou. Pokračovat ve čtení “Fytochorion 80 – Střední Pobečví”

Publikováno

Fytochorion 79 – Zlínské vrchy

Vymezení fytochorionu Zlínské vrchy.
Vymezení fytochorionu Zlínské vrchy.

Fytochorion leží v suprakolinním až submontánním vegetačním stupni a setkáváme se v něm s ochuzenou flórou karpatského bukového lesa a jeho náhradních společenstev. V geologické stavbě převládá magurský eocenní flyš, tvořený pískovci a jílovci račanské jednotky. Fytochorion leží převážnou měrou v oblastech MT10 a MT9, okrajově sem zasahuje i teplá oblast T2, kulminační partie se nacházejí v MT7 a MT5. Nejnižší partie fytochorionu byly osídleny v prehistorické době, vyšší části teprve ve středověku (valašská kolonizace). Pokračovat ve čtení “Fytochorion 79 – Zlínské vrchy”

Publikováno

Fytochorion 78 – Bílé Karpaty lesní

Vymezení fytochorionu Bílé Karpaty lesní.
Vymezení fytochorionu Bílé Karpaty lesní.

Fytochorion je tvořen suprakolinním až submontánním vegetačním stupněm. Bílé Karpaty se vkliňují mezi panonské termofytikum na Moravě a údolí Váhu, čemuž odpovídá flóra, která je ovlivněna pronikáním druhů panonských i druhů teplých západokarpatských podhůří. Horské prvky jsou vzácné a pronikají sem od severovýchodu. Pokračovat ve čtení “Fytochorion 78 – Bílé Karpaty lesní”

Publikováno

Fytochorion 77 – Středomoravské Karpaty

Vymezení fytochorionu Středomoravské Karpaty. Barevně jsou odlišeny: oranžově podokres 77a. Ždánický les, fialově podokres 77b. Litenčické vrchy a modře podokres 77c. Chřiby.
Vymezení fytochorionu Středomoravské Karpaty. Barevně jsou odlišeny: oranžově podokres 77a. Ždánický les, fialově podokres 77b. Litenčické vrchy a modře podokres 77c. Chřiby.

Fytochorion tvoří tři izolované ostrůvky a leží v suprakolinním až submontánním vegetačním stupni. Charakterizuje jej typické západokarpatské mezofytikum.

Pokračovat ve čtení “Fytochorion 77 – Středomoravské Karpaty”

Publikováno

Fytochorion 76 – Moravská brána

Vymezení fytochorionu Moravská brána. Barevně jsou odlišeny: modře podokres 76a. Moravská brána vlastní a oranžově podokres 76b. Tršická pahorkatina.
Vymezení fytochorionu Moravská brána. Barevně jsou odlišeny: modře podokres 76a. Moravská brána vlastní a oranžově podokres 76b. Tršická pahorkatina.

Fytochorion se nachází vesměs v suprakolinním vegetačním stupni, na kontaktu mezi Hercynikem a Karpaty. Převažuje flóra a vegetace mezofytika nižších poloh, v níž dochází ke styku a prolínání prvků karpatského a hercynského předhůří.

Pokračovat ve čtení “Fytochorion 76 – Moravská brána”

Publikováno

Fytochorion 21 – Haná

Vymezení fytochorionu Haná. Barevně jsou odlišeny: oranžově podokres 21a. Hanácká pahorkatina a fialově podokres 21b. Hornomoravský úval.
Vymezení fytochorionu Haná. Barevně jsou odlišeny: oranžově podokres 21a. Hanácká pahorkatina a fialově podokres 21b. Hornomoravský úval.

Fytochorion leží v planárním až v kolinním  stupni na pomezí panonského termofytika, hercynského a karpatského mezofytika. Území je budováno nivními sedimenty a nejnižšími štěrkopískovými terasami Moravy, Bečvy a jejich přítoků. Na ně navazují pahorky, budované tercierními (neogenními) sedimenty; jako ostrůvky se v nich objevuji devonské vápence, resp. usazeniny kulmu (slepence). Celý fytochorion leží v teplé oblasti T2. Osídlení okrajů říční nivy je prehistorické (starosídelní oblast), vlastní niva zřejmě nebyla v historii zcela odlesněna. Pokračovat ve čtení “Fytochorion 21 – Haná”

Publikováno

Fytochorion 20 – Jihomoravská pahorkatina

Vymezení fytochorionu Jihomoravská pahorkatina. Barevně jsou odlišeny: modře podokres 20a. Bučovická pahorkatina a oranžově podokres 20b. Hustopečská pahorkatina.
Vymezení fytochorionu Jihomoravská pahorkatina. Barevně jsou odlišeny: modře podokres 20a. Bučovická pahorkatina a oranžově podokres 20b. Hustopečská pahorkatina.

Fytochorion leží v kolinním vegetačním stupni a představuje typické území Panonského termofytika na Moravě. Jádro oblasti buduje měkký flyš ždánické jednotky (pískovce, jílovce a slínovce). Rozsáhlé pokryvy tvoří spraše. Fytochorion leží převážně v teplé oblasti T4, severní vyšší okraje v T2. Ve fytochorionu je velmi staré kontinuální pravěké osídlení, k trvalému odlesnění rozsáhlých ploch došlo ještě před středověkem. Pokračovat ve čtení “Fytochorion 20 – Jihomoravská pahorkatina”

Publikováno

Fytochorion 18 – Jihomoravské úvaly

Vymezení fytochorionu Jihomoravské úvaly. Barevně jsou odlišeny: oranžově podokres 18a. Dyjsko-svratecký úval, modře podokres 18b. Jihomoravský úval.
Vymezení fytochorionu Jihomoravské úvaly. Barevně jsou odlišeny: oranžově podokres 18a. Dyjskosvratecký úval, modře podokres 18b. Dolnomoravský úval.

Fytochorion leží v planárním, z menší části i v kolinním vegetačním stupni. Ve flóře i vegetaci se projevuje souvislost s nivami Panonie specifickým územím jsou obě oblasti písků. Podkladem jsou převážně neogenní písky a štěrkopísky, které jsou jsou však místy překryty sedimenty hlín. Pokračovat ve čtení “Fytochorion 18 – Jihomoravské úvaly”

Používáme WordPress (v češtině).

Obsah příspěvku

→ Obsah