Petr Bezruč patří mezi nejzvláštnější zjevy české literatury. Tichý poštovní úředník z Opavy a Brna proslul především jedinou zásadní básnickou sbírkou – a přesto jeho jméno dodnes nesou hory, chaty, ulice i pomníky napříč karpatskou částí Moravy a Slezska. Slezské písně otevřely českému čtenáři kraj horníků z Ostravska, lidí z Lašska a německy mluvících velkostatkářů z Těšínska v podobě, na kterou se nezapomíná. A právě proto patří Bezruč na Moravské Karpaty: jeho verše se rodily v Beskydech, na Ostravici a v hospodách kolem Frýdku, ne v pražských kavárnách. Pokračovat ve čtení „Petr Bezruč: autor Slezských písní a básník Slezska“
Ostravsko-frýdlantská dráha (OFE)
Ostravsko-frýdlantská dráha je společně s Košicko-bohumínskou dráhou první vedlejší železnicí, která pronikala do vnitřních částí Karpat. V podhůří Moravskoslezských Beskyd se začaly rozmáhat průmyslové podniky ve Frýdku a Místku, železárny v Lipině, Bašce a Frýdlantu, které potřebovaly napojení na ostravské uhelné doly. Také bylo nutné vyřešit napojení centra Moravské Ostravy na stanici Přívoz, která ležela relativně odtrženě na hlavní trati Severní dráhy císaře Ferdinada. Koncese ke stavbě Ostravsko-frýdlantské trati byla udělena v roce 1869 a již 1. ledna 1871 byl spuštěn provoz mezi Ostravou a Frýdlantem. V dnešní době nese Ostravsko-frýdlantská dráha označení jako trať 323 (Ostrava hlavní nádraží – Frýdlant nad Ostravicí). Pokračovat ve čtení „Ostravsko-frýdlantská dráha (OFE)“