Když dnes lesníci rozhodují, jaké dřeviny vysadit na konkrétním stanovišti, neřídí se jen zkušeností nebo okamžitým stavem porostu. Opírají se o typologické mapy, které popisují dlouhodobé přírodní podmínky lesa: půdu, reliéf, klima, vodní režim i rostlinná společenstva. Za tímto způsobem uvažování stojí mimo jiné práce Aloise Zlatníka – botanika, lesníka, fytocenologa, pedagoga a ochránce přírody, který dokázal propojit přesnou terénní vědu s praktickými potřebami lesního hospodářství. Pokračovat ve čtení „Alois Zlatník: lesník, fytocenolog a zakladatel geobiocenologie“
Památné stromy v moravských Karpatech: živá paměť krajiny
Mezi Bílými Karpaty a Beskydami stojí stromy, které pamatují víc než kterákoliv kronika. Některé rostly, když Albrecht z Valdštejna držel Lukov, jiné přišly o kmen, ale ne o jméno. Tato reportáž ukazuje, jak se z obyčejných lip, dubů, tisů a oskeruší stal v karpatské části Moravy zákonem chráněný institut a proč na něj dnes čekají úplně jiné výzvy než před sto lety. Pokračovat ve čtení „Památné stromy v moravských Karpatech: živá paměť krajiny“
Jan Bernard: Lesník, který zachraňoval zpustošené Valašsko
Valašsko na konci 19. století stálo na pokraji ekologického kolapsu. Desítky let bezohledného drancování lesů proměnily kdysi hluboké hvozdy v holé svahy, z nichž se při každém dešti valila do údolí ničivá voda. Právě v této pohnuté době se do čela vsetínského panství postavil muž, který pochopil, že les není jen továrna na dřevo, ale složitý organismus držící krajinu pohromadě. Jan Bernard, lesník a vizionář, zahájil na Vsetínsku záchrannou misi, jež položila základy moderního a odpovědného lesnictví v moravských Karpatech.
Pokračovat ve čtení „Jan Bernard: Lesník, který zachraňoval zpustošené Valašsko“