Pasekářská kolonizace moravských Karpat

Pasekářská kolonizace probíhala v největší míře od 16. do 18. století. Její příčinou byl nedostatek půdy mezi místními obyvateli žijícími od středověku převážně v údolích. Nárůst počtu obyvatel ve vesnicích vedl lidi k tomu, že se vydali do okolních hor, kde zakládali nové polnosti na úkor lesa. Pasekářská kolonizace postupně  splynula s valašskou kolonizací do podoby ucelené karpatské pastevecké kultury. Pokračovat ve čtení “Pasekářská kolonizace moravských Karpat”

Související obrázky:

Kyjovka

Hydrologické charakteristiky

č. hydrologického pořadí 4-17-01-065
plocha povodí [km2] 665,8
délka toku [km] 86,7
prům. průtok u ústí [m3 × s-1] 1,09

Charakter toku

Kyjovka pramení na již. svazích Vlčáku ve Chřibech v nadmořské výšce 540 m. Od pramene teče již. směrem ke Starým Hutím, odkud se její směr mění postupně k JZ. Dále protéká obcí Stupavou, pod zříceninou hradu Cimburku a nadále úzkým údolím mezi Vršavou (500 m) a Lysou horou (491), kde je na Kyjovce vybudována vodní nádrž Koryčany, sloužící k zásobování Kyjovska pitnou vodou. Pokračovat ve čtení “Kyjovka”