Na nejjižnějším a nejvýchodnějším okraji Moravy leží Slovácko — region, který si dodnes uchovává jednu z nejbohatších lidových tradic ve střední Evropě. Leží mezi Chřiby, Bílými Karpaty a státní hranicí se Slovenskem a Rakouskem, na rovinách kolem řeky Moravy a v prvních hřebenech Karpat. Pro Moravské Karpaty má klíčový význam: právě zde se karpatský horský svět potkává s úrodným úvalem, vinohrady a starou cestou ze severu na jih, po níž se po staletí pohybovaly armády, kupci i pastevci. Pokračovat ve čtení „Slovácko: etnografický region jihovýchodní Moravy“
Valašsko: etnografický region karpatských hor
Valašsko patří k nejznámějším etnografickým regionům České republiky. Většina lidí si pod ním představí dřevěný kostelík v Rožnově, valašku, brynzu, slivovici a hudbu zpod beskydského hřebene. Pro Moravské Karpaty má Valašsko klíčovou roli: je tím prostorem, kde se Karpatský oblouk dotýká Moravy a kde způsob života po staletí utvářely hory, ovce a chudší půda. Jeho identita vznikla z dlouhého procesu kolonizace, hospodářské nutnosti a postupného sebeuvědomění obyvatel horských dolin. Pokračovat ve čtení „Valašsko: etnografický region karpatských hor“
Haná: etnografický region uprostřed Moravy
Haná není jen úrodná rovina kolem Olomouce. Je to největší etnografický region Moravy, kraj černozemí, výšivkových krojů a svébytného nářečí, který se po staletí tvořil v sevření Drahanské vrchoviny, Hostýnských vrchů a Chřibů. Pro Moravské Karpaty má Haná zvláštní význam: na jejich úpatí leží jako protiváha hor – jako rovina, vůči níž se Valašsko i Slovácko po generace vymezovaly, a se kterou zároveň kulturně i hospodářsky srůstaly. Pokračovat ve čtení „Haná: etnografický region uprostřed Moravy“