Geomorfologický vývoj moravských Karpat

Moravské Karpaty tvoří protáhlou, převážně hornatou oblast, přiléhající k hranici mezi Českou republikou a Slovenskem. Zaujímají území od nejnižších a nejteplejších pahorkatin moravského panonika až po studené horské oblasti Moravskoslezských Beskyd. Převážná část území geomorfologicky spadá do oblasti Vnějších Západních Karpat, pouze úzký okraj oblasti ležící podél záp. strany náleží k Vněkarpatským sníženinámVídeňské pánvi. Pokračovat ve čtení “Geomorfologický vývoj moravských Karpat”

Geomorfologický reliéf moravských Karpat

Reliéf moravských Karpat je výrazně předurčen vlastnostmi geologického podloží a jeho vývoje. Významnou měrou se na utváření reliéfu podílí charakter flyšových hornin. V oblastech s převahou slepenců a flyšových hrubě klastických pískovců, převládají většinou výrazně horizontálně i vertikálně členité tvary terénu, často doprovázené výchozy skal nad okolní reliéf. Pokračovat ve čtení “Geomorfologický reliéf moravských Karpat”

Geomorfologické tvary

Geomorfologické tvary a vůbec tvary terénu jsou podmíněny mnoha faktory. Makrostruktury vznikly pod vlivem deskové tektoniky, úložných poměrů hornin a zvětrávacích procesů. Mezo- a mikrostruktury jsou podmíněny spíše erozními a gravitačními pochody. Samostatnou kapitolou jsou antropogenní tvary, které se projevují v celém spektru geomorfologických struktur. Pokračovat ve čtení “Geomorfologické tvary”

Vněkarpatské sníženiny

Na území České republiky patří geomorfologická soustava Vněkarpatské sníženiny do geomorfologické provincie Západní Karpaty. Vněkarpatské sníženiny představují pruh nižšího a méně členitého území, který probíhá ve směru JZ—SV od Znojma přes Brno, Vyškov, Přerov, Hranice až k Ostravě. Oblast má rozlohu 3 928 km2, střední výšku 229 m a střední sklon 1°26´. Pokračovat ve čtení “Vněkarpatské sníženiny”

Vídeňská pánev

Geomorfologická soustava (subprovincie) Vídeňská pánev je protáhlá sníženina ležící na území Rakouska, České republiky a Slovenska (Záhorská nížina). Deprese vídeňské pánve je dlouhá téměř 200 km a asi 50–60 km široká. Pánev na území ČR vybíhá sz. výběžkem k Hustopečím a s. výběžkem podél toku řeky MoravyNapajedelské bráně. Osu pánve tvoří 30–40 km dlouhý a 10–15 km široký hradišťský příkop.

Pokračovat ve čtení “Vídeňská pánev”