Termín: silicit

« Back to Glossary Index

Silicit je neklastická sedimentární hornina převážně složená z SiO2, jímž bývá křemen (nejčastěji jeho odrůda chalcedon) nebo opál. Názvosloví silicitů je velmi nejednotné a jednotlivé druhy jsou mnohdy těžko definovatelné.

Rozlišují se:

  1. chemogenní silicity – vznikly přímým vysrážením SiO2, přičemž SiO2 může být přinášen studenými i horkými vodami (např. hydrotermami ústícími na mořském nebo jezerním dně) – příkladem jsou křemité sintry a limnokvarcit;
  2. biogenní silicity – vznikly nakupením opálových schránek tvořených zejména radiolariem (radiolari), rozsivkami (diatomi) nebo jehlicemi křemitých hub (spongoli);
  3. diagenetické silicity – opálové schránky křemitých organismů jsou rozpouštěny (zvláště v období rané diageneze) a takto mobilizované SiO2 zatlačuje jílové a zejména karbonátové sedimenty, v nichž vznikají různé rohovce. Rohovce mívají podobu izolovaných hlíz nepravidelného tvaru i celých vrstev a většinou obsahují relikty původní horniny nebo alespoň původních organismů, ve větší nebo menší míře silicifikovaných. Rohovce bývají různých barev, při větším množství organického pigmentu mohou být i černé. Většinou bývají složeny z chalcedonu, mnohdy částečně sférolitického. Specifickým typem je pazourek; pazourky se vyskytují v křídě a křídovitých vápencích, jsou černé, často bizarních hlízovitých tvarů a jsou povlečeny charakteristickou bílou kůrou, tzv. patinou. Skládají se z velmi jemného chalcedonu;
  4. supergenní silicity – vznikly mobilizací a vysrážením SiO2 při zvětrávání, např. některých tufů, při lateritizaci apod. Jednotlivé typy silicitů nebývají často dostatečně vyhraněné a existují četné hybridní formy smíšeného původu. Navíc silicity v průběhu geologických dob rekrystalizují v zřetelněji zrnitý křemen, což znesnadňuje poznání jejich původu; to platí např. o našich proterozoických buližnících, jejichž SiO2 je podle některých názorů biogenního, podle jiných hydrotermálního původu, popř. původu smíšeného. Silicity někdy tvoří i velmi mocná souvrství, což platí zejména o laminovaných nebo rytmicky zvrstvených druzích (radiolarity, diatomity, křemité břidlice).

Zdroj: http://www.geology.cz/aplikace/encyklopedie/term.pl?silicit