Termín: ordovik

« Back to Glossary Index

Ordovik je geologický útvar starších prvohor (paleozoikum), náleží do období cca 485–443 Ma před současností. Na konci kambria došlo k dočasnému ústupu moře a v některých oblastech i k slabému vrásnění. V geosynklinálních oblastech Evropy však sedimentační cyklus probíhal většinou bez přerušení. Ordovické moře zalilo značnou část zpevněných bloků a vyznačovalo se malými hloubkovými rozdíly. Kolem starých štítů, zejména v severních částech kontinentů, vznikaly organogenní vápence. V hlubších oblastech (například ve střední Evropě, severní Africe aj.) se ukládaly písčitojílové sedimenty (hlavně graptolitové břidlice).

Kontinenty byly rozděleny na severní oblast (Laurentia) s Eurasií a severní Amerikou umístěnými poblíž rovníků, jižní oblast (Gondwana) s Austrálií, jižní Amerikou, Afrikou, Indickým štítem, Arábií a Antarktidou ležela v chladné oblasti. Sedimenty ordoviku nasedají často diskordantně na kambrium, což svědčí o sardské (české, sardinské) fázi kaledonského geotektonického cyklu (stáří kolem 500 MA). Závěrem ordoviku proběhla starokaledonská fáze, která je charakteristická četnými hiáty v sedimentaci.

Ordovik se stratigraficky člení na:

  • svrchní,
    • hirnant,
    • katy,
    • sandby,
  • střední ,
    • darriwil,
    • daping,
  • spodní,
    • flo,
    • tremadoc.

Český masív

  • Barrandienské spodní paleozoikum
  • Barrandien
  • Chrudimské paleozoikum
  • Vogtlandsko-saské paleozoikum
  • Krkonošsko-jizerské krystalinikum