Mezozoikum (druhohory) je geologická éra, spadající do eonu fanerozoikum. Zahrnuje 3 periody (od nejstarší): trias, jura, křída. Trvaly přibližně 180 milionů let. Druhohory začaly asi před 252 mil. lety a skončily před 66 mil. lety. Toto dlouhé období je od ostatních odděleno dvěma katastrofickými událostmi, které měly za následek velké vymírání rostlinných i živočišných druhů. V obou případech ale možná šlo o vyvrcholení trendu úpadku některých skupin organismů, který započal již před delší dobou. Příčiny vymírání na rozhraní prvohor a druhohor nejsou zdaleka objasněny. Zdá se, že masivní vymírání probíhalo po poměrně krátkou dobu, řádově několik málo desítek tisíc let. Vymírání na konci křídy proběhlo pravděpodobně v rámci velmi krátké události, nejspíše jako důsledek dopadu asteroidu.
Na počátku druhohor je většina pevnin uspořádána do jediného superkontinentu Pangey, jenž se utvořil již v předcházejících prvohorách. Tento kontinent se postupně rozpadal na jednotlivé menší útvary, které se od sebe pomalu vzdalovaly. Vznikl oceán Panthalasse – předchůdce dnešního Pacifiku. Z hlediska horotvorné činnosti byla větší část druhohor klidná, v křídě začalo alpinské vrásnění, které pokračovalo během třetihor a čtvrtohor. Jeho činností vznikla nová pohoří v Evropě a Asii jako Alpy, Karpaty nebo Himálaj. Klimatický začátek druhohor navazoval na suchý a teplý perm. V juře a křídě bylo podnebí vlhké a teplé a na Zemi se nenašly stopy žádného zalednění z této doby.