Hydrologické charakteristiky
| č. hydrologického pořadí | 2-03-01-047 |
| plocha povodí [km2] | 40,5 |
| délka toku [km] | 13,8 |
| prům. průtok u ústí [m3 × s-1] | 1,09 |
Charakter toku
Mohelnice pramení v nadmořské výšce kolem 720 m na již. svazích hory Obidová (837 m) v Moravskoslezských Beskydech. Potok po celé délce toku protéká k S směřující údolí mezi masívy Lysé hory (1323 m) na záp. a Travného (1203 m) na vých.
Prvním přítokem je Sihelský potok, pramenící u osady Visalaje, který se zprava připojuje u osady Zlatník. Nedaleko pod ním ústí rovněž zprava Travenský potok, odvodňující již. svahy Travného (1203 m). U osady Řepčonka se zleva připojuje Suchý potok, na jehož přítoku se nachází vodopády v PR Zimný potok. U Řepčonky se zprava připojují kratší Foldynův potok a Polenitý potok.
Před obcí Krásná se zprava připojuje Medvědí a Tošanovský potok, u jehož ústí jsou na Mohelnici vytvořeny Mohelnský a Tošanovský vodopád. Z levé strany se připojuje Jestřábí potok, pramenící na sev. svazích Malchoru (1219 m). V obci Krásná ústí zprava potok Kozlanka a zleva Borový potok.
U Pražma ještě ústí do Mohelnice zleva Suchý potok, dále však říčka opouští sevřené údolí a vtéká do otevřené krajiny Frenštátské brázdy. Nedaleko poté ústí v Raškovicích v nadmořské výšce 410 m zleva do řeky Morávky.
Mohlenice odvodňuje přilehlé části Moravskoslezských Beskyd a Frenštátské brázdy. Správa toku není dělená, po celé svojí délce je Mohelnice ve správě státního podniku Povodí Odry. Říčka patří mezi vodohospodářsky významné toky. Pstruhové pásmo se nachází po celé délce toku. Hydrologické stanice se nachází v lokalitách Krásná a Raškovice.
Regulace Morávky
Hydrologicky je Mohelnice charakteristická značnou rozkolísaností reprezentovanou poměrem mezi hodnotami nejvyšších povodňových průtoků a průtočnými minimy, vyskytujícími se v ní za sucha. Sklon dna Mohelnice odpovídá jejímu bystřinnému charakteru a pohybuje se (bez ovlivnění spádovými objekty) v poměrně vysokých hodnotách od 10 ‰ ve výustní trati až po 3 % v úseku pod Visalajemi. Větší přítoky Mohelnice nemá.
Mohelnice má charakter bystřiny a rovněž do vydání novely zákona o vodách v r. 1974 byla jako bystřina ve správě Severomoravských státních lesů v Krnově, závodu lesotechnických meliorací ve Frýdku-Místku. Sporadické regulační zásahy se na ni prováděly již od začátku 20. století, soustavnější úprava na dolním úseku v km 0,0 až 2,4 byla ale provedena až na přelomu 50. a 60.let min. století. Účelem úpravy s odstupňováním dna kamennými spádovými stupni byla stabilizace proměnlivé trasy koryta na tomto úseku pro ochranu jednak houstnoucí zástavby obcí Raškovic a Pražma, zvláště pak ale pro ochranu rozdělovacího objektu převodu vody Morávka – Žermanice ve Vyšních Lhotách před přísunem splavenin. Uvedený rozdělovací objekt je situován na řece Morávce 1,9 km pod zaústěním Mohelnice.
Pokud jde o upravenou dolní trať, po 50 letech, kdy hmotný investiční majetek regulace toku vlivem nedostatku obnovních prací zčásti zchátral a hrozilo, že zánikem funkce spádových objektů, snižujících unášecí sílu vody a tím stabilizujících tok proti podélné i boční erozi, tok zcela zdivočí. Po přijetí řady kompromisů se zájmy ochrany přírody (způsoby opevnění břehů a přestavba původních spádových stupňů) úprava koryta v daném prostoru (km 0,0 – 2,4) byla obnovena (2015–2017) když hlavním důvodem pro to je zachování její stability jde-li zejména o sklonové poměry, aby nedošlo k ohrožení okolní zástavby (asi 100 budov, z toho 40 rekreačního typu) včetně komunikačních propojení, jak se zde za předchozích 50 let fungování staré regulace toku rozvinuly.
Mimo úpravu a hrazení v dolním úseku existují ve výše situované trati Mohelnice pro zabezpečení břehů další 4 kratší úpravy úseků, v sumární délce 0,6 km. Jinak se tok na zbývající trati nachází ve zcela přirozené podobě, ve střední části je charakteristický četnými skalními výchozy.
Ohrožení přímými záplavami na Mohelnici prakticky nikde nehrozí a v údolí bystřiny se nikde nenacházejí žádné akumulace vody, ať již v podobě malých nádrží nebo rybníků
Vodohospodářská bilance a kvalita vod
Po stránce vodohospodářské bilance není Mohelnice užíváním vody nijak ovlivněna, nejvýznamnějším v tom směru je vysoce kvalitní odběr podzemní vody v perimetru Zimného potoka (levostranný přítok Mohelnice), využívaný pro pitné účely. Soustředěnější vypouštění vod v povodí Mohelnice nikde neexistuje, kvalita vody v ní je klasifikována nejlepší I. třídou jakosti jako voda čistá.
(zdroj: https://www.pod.cz/atlas_toku/mohelnice.html)