Vážanská vrchovina

Geomorfologický podcelek Vážanská vrchovina je plochá vrchovina o rozloze 44 km2, střední výšce 288 m a středním sklonu 5°16´. Na J a JZ je vymezena Mutěnickou pahorkatinou, na S ji převyšují Chřiby, na SV hraničí údolím Dlouhé řekyKudlovickou pahorkatinou a na JV spadá do Dolnomoravského úvalu. Vážanská vrchovina leží v sv. části Kyjovské pahorkatiny.

Geomorfologické vymezení Vážanské vrchoviny.
Geomorfologické vymezení Vážanské vrchoviny.

Podloží Vážanské vrchoviny tvoří převážně paleogenní sedimenty vsetínskýchluhačovických vrstev zlínského souvrství (místy i lukovských vrstev soláňského souvrství) račanské jednotky magurské skupiny příkrovů. V j. a jv. části oblasti je doprovází jíly a písky dubňanského souvrství Vídeňské pánve. Značná část oblasti, zejména v nižších polohách, je překryta překryvy sprašísprašových hlín.

Menší pískovcové lomy v lese pod Ořechovem.
Menší pískovcové lomy v lese pod Ořechovem.

Zvlněný reliéf Vážanské vrchoviny je tvořen nesouvislým ústředním hřbetem Z–V směru. Hřbet i výběžky ze sousedící vyšší Stupavské vrchoviny (Chřiby) jsou široké a zaoblené a ve vrcholových polohách se nachází menší erozně-denudační plošiny. Geomorfologicky se jedná o kernou vrchovinu s plošinami zarovnaného povrchu a širokými údolími. Na více místech byly svahy upraveny do agrárních teras. V úpatních polohách vyššího georeliéfu se vyskytují náplavové kužely. Nejvyšším bodem jsou Záhumenice (389 m) – široce zaoblený hřbet tvořený sprašemi, které překrývají pískovce luhačovských vrstev zlínského souvrství račanské jednotky. Významnými body jsou Hačky (347 m) a Rovina (358 m) [1].

Zemědělské terasy nad Stříbrnicemi.
Zemědělské terasy nad Stříbrnicemi.

Vážanská vrchovina leží v 1. až 2. vegetačním stupni a je nepatrně zalesněná dubovými pařezinami a akátovými lesíky. Hojné jsou sady, pomístně se vyskytují vinice. Z geologického hlediska je zajímavou lokalitou PP Medlovický lom s odkryvy jaspisových porcelanitů [1]. Medlovické porcelanity vznikly následným vypálením původních jílů při vyhoření lignitové sloje, patrně za spoluúčasti úniků zemního plynu. V PP Koukolky je předmětem ochrany přírody xerotermní vegetace s chráněnými druhy rostlin, např. hvězdnice velkoúborná (Aster scepusiensis), vstavač vojenský (Orchis militaris), vstavač osmahlý (Orchis ustulata), hořec křížatý (Gentiana cruciata) ad [2].

Zdroje:

  1. Demek, J. Mackovčin, P. 2006. Hory a nížiny. Zeměpisný lexikon ČR. Brno.
  2. https://nature.hyperlink.cz/

Milý čtenáři, pošli mi svůj pohled na věc. Budu rád ...