Podbeskydská pahorkatina

Geomorfologický celek Podbeskydská pahorkatina je členitá pahorkatina o rozloze 1 508 km² (na území ČR), střední výšce 353 m a středním sklon 4°20´. Nachází se v jih.–záp. části geomorfologické oblasti Západobeskydské podhůří. Leží jako jediný z celků této oblasti na území České republiky. Na polské straně leží geomorfologické celky Pogórze Śląskie, Pogórze Wielickie a Pogórze Wiśnickie.

Podbeskydskou pahorkatinu tvoří pás nižšího reliéfu JZ—SV směru rozprostírající se mezi Vněkarpatskými sníženinami  a hornatinami Západních Beskyd. Oblast má délku přesahující 90 km a šířku blížící se 20 km. Podbeskydská pahorkatina je z J vymezena hornatinami Hostýnských vrchů a Moravskoslezských Beskyd, z JZ Hornomoravským úvalem a ze S Moravskou bránou a Ostravskou pánví. Na SV přechází  Podbeskydská pahorkatina na území Polska.

V rámci geomorfologického celku Podbeskydské pahorkatiny je vymezeno sedm geomorfologických podcelků:

• Kelčská pahorkatina,
• Maleník,
• Příborská pahorkatina,
• Štramberská vrchovina,
• Frenštátská brázda,
• Třinecká brázda a
• Těšínská pahorkatina.

Podloží Podbeskydské pahorkatiny budují převážně křídové a paleogenní flyšové horniny podslezské a slezské jednotky vnější skupiny příkrovů s vyvřelinami těšínitů, krami kulmských hornin,  bradly jurských hornin a neogenními a kvartérními sedimenty.

Podbeskydskou pahorkatinu vytváří pásmo nižších vrchovin, pahorkatin a brázd SV–JZ směru. Krajinný ráz  je charakteristický svým erozně–denudačním reliéfem založeným na hluboce denudované příkrovové struktuře s četnými příkrovovými troskami, zbytky zarovnaných povrchů, průlomovými údolími a kryogenními tvary vzniklými v důsledku kontinentálního zalednění. Ve sníženinách jsou vytvořeny velké náplavové kužele. Nejvyšším bodem je Skalka (964 m) v masívu Ondřejníku.

Podbeskydská pahorkatina je charakteristická velmi pestrým a členitým reliéfem s jednotlivě vystupujícími vrchy v oblasti Novojičínska, Příbora, Štramberka a Frenštátska. Jednotlivé kopce jsou pokryty lesy a cenné lokality chráněny jako např. v rezervacích Skalka a nebo Palkovické hůrky. Zdaleka viditelným kopcům dominují pozůstatky kdysi pyšných hradů Starý Jičín a Hukvaldy. Turisticky velmi atraktivní oblasti u města Štramberka dominuje přírodní a archeologická rezervace Šipka. Na území je řada turistických tras a naučných stezek.

Hydrograficky patří Podbeskydská pahorkatina do velkého povodí řeky Odry, pouze menší část svahů od Valašského Meziříčí po Hranice patří do povodí řeky Bečvy. V oblasti jsou vybudovány dvě velké přehrady (Žermanická a Těrlická) sloužící jako zdroj průmyslové vody, pro rekreaci a na ochranu před povodněmi.

Z lesních vegetačních stupňů výrazně převládá 3. vegetační stupeň. Vedle převládajícího buku s dubem, méně jedlí, se v přirozené skladbě uplatňovaly v dosti značné příměsi téměř všechny listnaté dřeviny.

Související obrázky: