Litenčická pahorkatina

Geomorfologický celek Litenčická pahorkatina je členitá pahorkatina o rozloze 561 km2, střední výšce 294 m a středním sklonu 3°44´. Na Z je vymezena Vyškovskou bránou, na S Hornomoravským úvalem (obě jednotky spadají pod Západní Vněkarpatské sníženiny) a blízkostí řek HanéMoravy. Na V je Zdouneckou brázdou oddělena od Chřibů, na J je od Ždánického lesa vymezena údolím říčky Litavy. Litenčická pahorkatina se nachází v s. části geomorfologické podsoustavy Středomoravské Karpaty.

Geomorfologické rozdělení Litenčické pahorkatiny.
Geomorfologické rozdělení Litenčické pahorkatiny.

V rámci Litenčické pahorkatiny jsou vymezeny tři geomorfologické podcelky:

Podloží Litenčické pahorkatiny budují flyšové sedimenty ždánickézdounecké jednotky vnější skupiny příkrovů a neogenní jíly, jílovce, písky a štěrky karpatské předhlubně (karpatbaden), které jsou převážně překryty sprašemisprašovými hlínami.

Kvetoucí dříny (Cornus mas. L.) v NPP Malhotky.
Kvetoucí dříny (Cornus mas. L.) v NPP Malhotky.

V centrální části Litenčické pahorkatiny je vrchovinný, v okrajových polohách pahorkatinný erozně-denudační reliéf s výraznými vlivy tangenciální a radiální tektoniky. Nejvyšším bodem je Hradisko (518 m). Celá oblast je odvodňována řekami MoravouSvratkou. Jejich největšími přítoky jsou říčky Litava (Svratka), HanáKotojedka (Morava).

Hlaváček jarní (Adonis vernalis).
Hlaváček jarní (Adonis vernalis) na NPR Větrníky.

Zdroje:

  1. Demek, J. Mackovčin, P. 2006. Hory a nížiny. Zeměpisný lexikon ČR. Brno.

Milý čtenáři, pošli mi svůj pohled na věc. Budu rád ...