Neogenní sedimenty moravských Karpat

Během neogénu pokračoval vývoj Západních Karpat postupným vyzníváním mořské sedimentace ve zmenšujících se flyšových pánvích za současného tektonického posunu jejich převážně paleogenního podloží směrem na platformu Českého masivu. V téže době vznikaly i pánve zcela nové, a to jak v tektonicky zakládaných depresích v oblasti samotných příkrovů, kde se usadily sedimenty vídeňské pánve, tak před čelem nasunovaných příkrovů, kde se usadily sedimenty karpatské předhlubně.

Pozn.: V průběhu sávské fáze byly helvetsky deformované sedimenty magurského příkrovu a sedimentární výplň ždánického prostoru sunuty na předpolí. V jejich týlu vznikly tzv. nesené (piggy-back) spodně miocenní pánve. Před čely příkrovů byla založena karpatská předhlubeň. Její prostor byl východním směrem propojen s pouzdřanským prostorem a vnitrokarpatskými pánvemi.

Paleogeograficky patří tyto pánve do oblasti Paratethydy, která vznikla na místě severní části původní oceánské pánve Tethys a na okrajových svazích varisky konsolidované evropské platformy, k níž patřil také Český masiv. Během oligocenníchmiocenních fází alpínského vrásnění byla Paratethys oddělena vznikajícím pásemným pohořím alpsko–karpatsko–kavkazského oblouku od středozemní oblasti.

Ještě ve spodním miocénu se otevřelo nové propojení obou prostorů transdinárským průlivem a postupně i jinde. Karpatská předhlubeň a vídeňská pánev se tak staly periferní součástí globálního propojení světových oceánů. Koncem badenu se uzavřela transdinárská cesta a pánve karpatsko–panonské oblasti již jen velmi omezeně komunikovaly s ostatními oblastmi a postupující izolací se postupně vyslazovaly a měnily v zanikající jezerní pánve.

Sedimentární výplň nových pánví se od flyšových prostorů výrazně liší. Ukládaly se zde tzv. molasové sedimenty – mořské, brakické a sladkovodní jíly, pískyštěrky bez typických flyšových znaků, místy i vápence, evapority a uhelné sedimenty. Rozsah pánví, jejich hloubka i ráz sedimentů byl ovlivněn vznikajícími příkrovy a pohyby hladiny světového oceánu.

Geneticky samostatná je pliocenní pánev Hornomoravského úvalu, vyplněná pouze kontinentálními sladkovodními sedimenty.

V období neogénu vznikly v oblasti moravských Karpat sedimenty:

Milý čtenáři, pošli mi svůj pohled na věc. Budu rád ...