Geologie moravských Karpat

Území moravských Karpat je součástí jedné z hlavních geologických jednotek Evropy — Alpid, které vznikly mezi střední křídou a miocénem kolizemi kontinentálních fragmentů situovaných mezi sev. okrajem Afriky a varisky konsolidovanou západoevropskou epivariskou platformou.

Pozn.: Alpidy jsou zastoupené na našem území karpatskou soustavou. Z hlediska horninového složení je hlavním znakem převaha sedimentů a z hlediska tektoniky příkrovová stavba.

Karpaty jsou relativně mladou geologickou jednotkou, jejíž vývoj probíhal v posledních 100 Ma pod vlivem alpinské orogeneze. Jsou součástí mladých pásemných pohoří v Evropě, tzv. alpinského oblouku, zasahujícího od pohoří Atlas v sev.–záp. Africe do Malé Asie. Na území České republiky jsou Karpaty zastoupeny geomorfologickou provincií Západní Karpaty, respektive její vnější zónou — Vnějšími západními Karpaty.

Tektonické členění Západních Karpat

Pozn.: prakticky existuje několik interpretací tektonické stavby Západních Karpat. Už delší dobu je používáno trojité členění na Vnější, Centrální a Vnitřní Západní Karpaty, i když někteří geologové upřednostňují klasické dvojdílné členění na externidy a internidy. Zároveň existuje další úroveň členění ve smyslu: – členění morfotektonické (opírající se o geologii a geomorfologii) a regionálně–geologické (opírající se o regionální geologii).

Ve trojitém členění jsou tři hlavní oblasti Západních Karpat — Vnitřní, Centrální a Vnější Západní Karpaty odděleny dvěma suturami. Meliatská sutura je oblast vzniklá po uzavření triaso–jurského Meliatského oceánu ve starokimérské fázi. Tvoří hranici mezi Centrálními a Vnitřními Západními Karpatami. Její poloha je diskutabilní a různí autoři ji kladou do odlišných oblastí. Ztotožňují ji s rožňavskou nebo lubenicko–margecanskou linií, případně ji kladou ještě jižněji.

Druhou významnou suturou je tzv. peripieninský lineament, kopírující přibližný průběh bradlového pásma. Rozhraní pravděpodobně vzniklo uzavřením Váhického oceánu na rozhraní křídy a třetihor. Tato zóna odděluje Centrální Západní Karpaty od Vnějších Západních Karpat. Při dvojdílném členění Západních Karpat jsou vymezeny dvě části orogénu — Internidy a Externidy. Tektonická individualizace (vrásovo–násunové deformační fáze) internid byla ukončena před svrch. křídou (cca 65 Ma), externidy byly tektonicky dotvořeny v terciéru (cca 30—12 Ma).

Internidy

Internidy se člení:

• Vnitřní Západní Karpaty (leží mimo území ČR),
  • gemerské pásmo
• Centrální Západní Karpaty (leží mimo území ČR),
  • pásmo jádrových pohoří
  • veporské pásmo

Externidy

Na území ČR se nachází pouze jednotky, které se řadí mezi externidy. Externidy se člení:

• Vnější Západní Karpaty
  • čelní karpatská předhlubeň
  • flyšové pásmo
    • vnější (krosněnská) skupina příkrovů,
    • magurská skupina příkrovů,
  • bradlové pásmo (leží mimo území ČR).

Vnější Západní Karpaty

Vnější Západní Karpaty (též označované jako polonidy či beskydikum) jsou částí geomorfologické provincie Západní Karpaty. Rozprostírají se v Rakousku, České republice, Polsku a podél záp. a sev. vnější strany slovenských Karpat. Vnější Západní Karpaty jsou tvořeny svrchně křídovými až oligocenními mořskými uloženinami pískovců a jílovců, v menší míře i slepenců, často s výrazným, mnohonásobně se střídajícím zvrstvením. Uloženiny takového charakteru se nazývají flyšem.

Tektogeneze Vnějších Západních Karpat začala ve svrch. křídě a skončila v miocénu. Bradlové pásmo bylo vrásněné společně s vnitřními Západními Karpaty a následně ještě jednou společně s Vnějšími Karpaty. To je taky jeden z podstatných důvodů, proč se řadí spíše k vnějším Západním Karpatům.

Bradlové pásmo

Bradlové pásmo tvoří dělící linii vnějších a vnitřních Západních Karpat. Představuje úzkou zónu extrémního zkrácení původního sedimentačního prostoru s mimořádně složitou stavbou. Na území České republiky nevstupuje.

Bradlové pásmo bylo vrásněné společně s vnitřními Západními Karpaty a následně ještě jednou společně s Vnějšími Karpaty. To je taky jeden z podstatných důvodů, proč se řadí spíše k vnějším Západním Karpatům.

Pozn.: Na stavbě bradlového pásma se podílejí jednotky oravika, gossauské skupiny, magurské jednotky tak i slovakokarpatské jednotky. Dělí se na tři zóny — březovskou, příbradlovou a bradlovou. Bradlové pásmo tvoří předěl mezi Vnějšími a Centrálními Karpaty. Pásmo bradel se téměř nepřerušeně táhne od Podbrančě na záp. Slovensku až do Rumunska.

Více o stratigrafickém členění vnějších flyšových Karpat se dozvíte zde.