Tvrdé luhy nížinných řek (Svaz Alnion incanae)

Fytocenologie: Svaz Alnion incanae Pawłowski et al. 1928: Querco-Populetum Neuhäuslová-Novotná 1965, Querco-Ulmetum Issler 1926 (= Ficario vernae-
Ulmetum campestris Knapp ex Medwecka-Kornaś 1952), Fraxino-Populetum Jurko 1958, Fraxino pannonicae-Ulmetum Aszód 1936 corr. Soó 1963,  Pruno padi-Quercetum roboris Neuhäuslová et Kučera 2004
Lesnická typologie: 1L Jilmový luh, 1U1 Topolový luh kopřivový

Struktura a druhové složení

Zpravidla třípatrové jilmové a topolové doubravy a jaseniny s dominancí dubu letního (Quercus robur), jasanu ztepilého (Fraxinus excelsior) a jilmů (Ulmus laevisU. minor), které však v posledních desetiletích ustoupily vlivem grafiózy. Ve stromovém patře jsou přimíšeny Acer campestre, Prunus padus subsp. padusTilia cordata, na vlhčích místech Alnus glutinosaPopulus nigra, na sušších Carpinus betulus. Na jižní Moravě v mnoha porostech dominuje jasan úzkolistý podunajský (Fraxinus angustifolia subsp. danubialis) a přimíšen je Populus alba, případně P. ×canescens.

Tvrdý luh nížinných řek v Jihomoravském úvalu (LT 1L1 – Jilmový luh modální).
Tvrdý luh nížinných řek v Jihomoravském úvalu (LT 1L1 – Jilmový luh modální).

Keřové patro je tvořeno hlavně zmlazenými dřevinami stromového patra, z keřů se vyskytují Cornus sanguinea, Prunus padus subsp. padus, Sambucus nigra aj. V přezvěřených lesích a oborách může keřové patro chybět.

V druhově bohatém bylinném patře převažují vlhkomilné až mezofilní druhy, např. Aegopodium podagraria, Anthriscus sylvestris, Brachypodium sylvaticum, Circaea lutetiana, Festuca gigantea, Galium aparine, Geum urbanum, Glechoma hederacea, Impatiens noli-tangere, Stellaria nemorumUrtica dioica. Bohatý je aspekt jarních geofytů, např. Allium ursinum, Anemone nemorosa, A. ranunculoides, Corydalis cava, Ficaria verna subsp. bulbifera, Gagea luteaGalanthus nivalis. Mechové patro je většinou vyvinuto slabě.

Ekologie

Říční úvaly a nížinné pánve v teplých oblastech. Půdy jsou zpravidla těžší, jílovito-hlinité až jílovité fluvizemě nebo gleje, bohaté živinami a pravidelně nebo občas zaplavované, místy však pouze při vysokých stavech vody. Častější jsou záplavy zejména v moravských úvalech. Na místech vzdálenějších od toku leží průměrná hladina podzemní vody asi 1 m pod povrchem půdy, u regulovaných toků je až 2–3 m hluboko; její výkyvy během roku často přesahují rozmezí dvou metrů.

Rozšíření

Dolní Poohří, dolní Povltaví, niva Labe od Jaroměře po Litoměřicko,  HornomoravskýDolnomoravský úval, dolní Dyje, dolní Jihlava a Svratka pod Brnem, PoodříOstravská pánev, vzácně Třeboňská pánev, niva Bečvy a velmi vzácně i jinde.

Rozšíření tvrdých luhů nížinných řek v ČR.
Rozšíření tvrdých luhů nížinných řek v ČR.

Zdroj: Chytrý M., Kučera T., Kočí M., Grulich V. & Lustyk P. (eds) (2010): Katalog biotopů České republiky. Ed. 2. Agentura ochrany přírody a krajiny ČR, Praha.

Přečtěte si také

Milý čtenáři, pošli mi svůj pohled na věc. Budu rád ...