Obsah příspěvku
V České republice se pro účely regionálního členění vegetace využívá členění, které bylo zpracováno v souvislosti s přípravou publikace Květena České republiky 1. Regionálně-fytogeografické členění se cituje jako Skalický 1988, In: Slavík, Hejný.
Systém rozlišuje tři hlavní fytogeografické oblasti na základě převládající flóry a vegetace: termofytikum je oblast s teplomilnou flórou a vegetací s fytogeografickými vztahy ke kontinentálním a submediteránním oblastem, mezofytikum je oblast s mezofilní flórou a vegetací typickou pro temperátní zónu Evropy a oreofytikum je oblast s horskou flórou a vegetací s fytogeografickými vztahy k boreální a arktické zóně.
Každá z těchto oblastí je rozdělena na dva obvody: termofytikum na české termofytikum a panonské termofytikum, mezofytikum na českomoravské mezofytikum a karpatské mezofytikum a oreofytikum na českomoravské oreofytikum a karpatské oreofytikum. Některé z okresů jsou rozděleny na podokresy.
V rámci regionálně-fytogeografického členění byly vymezeny vegetační stupně.

Přehled fytogeografických jednotek v rámci moravských Karpat
Fytogeografický obvod: Panonské termofytikum (Pannonicum)
Fytogeografický obvod: Karpatské mezofytikum (Mesophyticum carpaticum)
Fytogeografický obvod: Karpatské oreofytikum (Oreophyticum carpaticum)
Zdroj: SKALICKÝ, V. Květena České socialistické republiky. Příprava vydání Bohumil Slavík, Slavomil Hejný. Svazek 1. Praha: Academia, 1988. 557 s. Kapitola Regionálně fytogeografické členění, s. 103–121.
https://pladias.cz/download/phytogeography