Regionálně-fytogeografické členění moravských Karpat

V České republice se pro účely regionálního členění vegetace využívá členění, které bylo zpracováno v souvislosti s přípravou publikace Květena České republiky 1. Regionálně-fytogeografické členění se cituje jako Skalický 1988, In: Slavík, Hejný.

Systém rozlišuje tři hlavní fytogeografické oblasti na základě převládající flóry a vegetace: termofytikum je oblast s teplomilnou flórou a vegetací s fytogeografickými vztahy ke kontinentálním a submediteránním oblastem, mezofytikum je oblast s mezofilní flórou a vegetací typickou pro temperátní zónu Evropy a oreofytikum je oblast s horskou flórou a vegetací s fytogeografickými vztahy k boreální a arktické zóně.

Každá z těchto oblastí je rozdělena na dva obvody: termofytikum na české termofytikum a panonské termofytikum, mezofytikum na českomoravské mezofytikum a karpatské mezofytikum a oreofytikum na českomoravské oreofytikum a karpatské oreofytikum. Některé z okresů jsou rozděleny na podokresy.

V rámci regionálně-fytogeografického členění byly vymezeny vegetační stupně.

Přehled fytogeografických jednotek v rámci moravských Karpat

Fytogeografický obvod: Panonské termofytikum (Pannonicum)

Pozn. číslovkou jsou uvedeny fytogeografické okresy, malým písmenem jsou uvedeny fytogeografické podokresy.

Zdroj: SKALICKÝ, V. Květena České socialistické republiky. Příprava vydání Bohumil Slavík, Slavomil Hejný. Svazek 1. Praha: Academia, 1988. 557 s. Kapitola Regionálně fytogeografické členění, s. 103–121.

https://pladias.cz/download/phytogeography