Panonské teplomilné doubravy na písku (Svaz Aceri tatarici-Quercion)

Fytocenologie: Svaz Aceri tatarici-Quercion Zólyomi 1957: Carici fritschii-Quercetum roboris Chytrý et Horák 1997
Lesnická typologie: 1S (Habrová) doubrava na píscích, PLO 35, 1D1 Obohacená habrová doubrava na mělkých překryvech vátých písků, PLO 35

Struktura a druhové složení

Světlé vysokokmenné lesy s dubem letním (Quercus robur), nevýrazně vyvinutým keřovým patrem a druhově velmi bohatým patrem bylinným, jehož nejčastějšími dominantami jsou ostřice Fritschova (Carex fritschii), konvalinka vonná (Convallaria majalis) a v mělkých vlhčích sníženinách také bezkolence (Molinia arundinacea a M. caerulea).

Panonská teplomilná doubrava na písku v Hodonínské doubravě (SLT 1S (Habrová) doubrava na píscích).
Panonská teplomilná doubrava na písku v Hodonínské doubravě (SLT 1S (Habrová) doubrava na píscích).

Hojně jsou zastoupeny druhy šipákových doubrav (např. Geranium sanguineum a Trifolium alpestre), acidofilních doubrav (např. Festuca ovina a Melampyrum pratense), střídavě vlhkých půd (např. Betonica officinalis, Galium boreale, Potentilla alba a Serratula tinctoria) a také některé luční druhy (např. Arrhenatherum elatius).

Panonská teplomilná doubrava na písku v Hodonínské doubravě (SLT 1S (Habrová) doubrava na píscích).
Panonská teplomilná doubrava na písku v Hodonínské doubravě (SLT 1S (Habrová) doubrava na píscích).

V Bořím lese u Valtic je dominantou stromového patra vysazený dub cer (Quercus cerris), zatímco mnohé z uvedených druhů bylinného patra zde chybějí nebo jsou vzácné a místo nich převládají lesní a ruderální druhy náročné na živiny. Pravidelně je vyvinuto mechové patro s dominantním druhem Hypnum cupressiforme.

Ekologie

Rovinaté terény na vátých píscích nebo štěrkopískových říčních terasách. Vlastní písky jsou kyselé, ale jejich půdy, kambizemě, jsou dosycovány podzemní vodou s rozpuštěnými bazickými ionty. V časném jaru jsou relativně vlhké, ale později v průběhu sezony silně vysychají.

Rozšíření

Les Doubrava u Hodonína, zejména jeho jihozápadní část  – Hodonínská doubrava (Ratíškovská pahorkatina). Degradované nebo fragmentární porosty se vyskytují také v Bořím lese u Valtic (Poštorenská plošina) a v oblasti soutoku Moravy a Dyje.

Rozšíření panonských teplomilných doubrav na písku v ČR.
Rozšíření panonských teplomilných doubrav na písku v ČR.

Zdroj: Chytrý M., Kučera T., Kočí M., Grulich V. & Lustyk P. (eds) (2010): Katalog biotopů České republiky. Ed. 2. Agentura ochrany přírody a krajiny ČR, Praha.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.