Stránka o přírodě a lidech moravských Karpat.
Geomorfologický celek Jablunkovské mezihoří je členitá vrchovina o rozloze 27 km2, střední výšce 592 m a středním sklonu 9°23´ (na území ČR). Oblast na délku dosahuje přibližně 11 km a na šířku téměř 5 km. Oblast je na V vymezena Żywieckými Beskydy (na území Polska), na J je pohoří údolím Čierňanky odděleno od Kysuckých Beskyd. Na JZ přechází do Turzovské vrchoviny (obě na území Slovenska). Na Z je pohoří Jablunkovským průsmykem odděleno od …
Podzemní vody jsou diferencovány nejen co do oběhu, ale i co do stupně mineralizace. Podle zvyklostí se rozdělují na prosté a minerální podzemní vody.
Řeka Morava tvoří pomyslnou hydrologickou osu území historické země Moravy a je zároveň také nejdůležitější páteřní řekou, kterou je odváděna většina vod z oblasti moravských Karpat. Území povodí řeky Moravy leží na předělu Českomoravské vysočiny, Západních Karpat a Panonské provincie. Nedaleko pramene tvoří krátký úsek historické zemské hranice Moravy a Čech. Na dolním toku tvoří státní hranici mezi Českou republikou a Slovenskem …
Hydrologické charakteristiky č. hydrologického pořadí 4-11-01-094 plocha povodí [km2] 254,3 délka toku [km] 37,6 prům. průtok u ústí [m3 × s-1] 3,91 Charakter toku
Hydrologické charakteristiky č. hydrologického pořadí 4-11-01-001 plocha povodí [km2] 734,4 délka toku [km] 58,4 prům. průtok u ústí [m3 × s-1] 9,21 Charakter toku Vsetínská Bečva pramení ve Vsetínských vrších pod vrchem Čarták (952 m) v nadmořské výšce 910 m. Její tok směřuje nejprve krátce již. směrem a poté se obrací k JZ. Protéká obcemi Velké Karlovice, kde se zleva připojuje Tísňavský potok …
Hydrologické charakteristiky č. hydrologického pořadí 2-03-01-007 plocha povodí [km2] 826,8 délka toku [km] 65,1 prům. průtok u ústí [m3 × s-1] 14,23 Charakter toku Řeka Ostravice vzniká soutokem Bílé a Černé Ostravice u obce Staré Hamry v Moravskoslezských Beskydech, přičemž za pramennou se hydrologicky považuje Bílá Ostravice.
Roční chod teploty vzduchu není na našem území rovnoměrný, ale naopak značně proměnlivý. Často teplota klesá na několik dnů, po nichž nastává období vzestupu. Tyto změny jsou odborně nazývány singularitami počasí.
Fytocenologie: Svaz Luzulo-Fagion sylvaticae Lohmeyer et Tüxen in Tüxen 1954: Luzulo luzuloidis-Fagetum sylvaticae Meusel 1937, Calamagrostio villosae-Fagetum sylvaticae Mikyška 1972, Calamagrostio arundinaceae-Fagetum sylvaticae Sýkora 1972, Dryopterido dilatatae-Fagetum sylvaticae Kučera et Jirásek 1994, Luzulo-Abietetum albae Oberdorfer 1957. – Svaz Alnion incanae Pawłowski et al. 1928: Carici-Quercetum Neuhäusl in Mikyška et al. 1968 Lesnická typologie: 3Z Zakrslá …
Pokračovat ve čtení “Acidofilní bučiny (Svaz Luzulo-Fagion sylvaticae)”
(Nejen) lesní půdy popisuje a třídí Taxonomický klasifikační systém půd České republiky. Procesy, které se v půdě odehrávají, se nazývají půdotvorné procesy. Lesní půdy lze na rozdíl od těch ostatních (zemědělských nebo jinak antropogenně ovlivněných) považovat ze jediné, relativně zcela dochované půdy. To proto, že u těch ostatních jsou přeměněny nebo zcela odstraněny svrchní humusové horizonty. Podrobnější popis …
Pokračovat ve čtení “Lesní půdy v oblasti moravských Karpat”
Kambisoly jsou nejrozšířenější skupinou půd u nás. Vyskytují se zhruba na 50 % území České republiky. Chemicky se jedná o velice variabilní skupinu, značně ovlivněnou chemismem substrátu, na němž se vytváří (žuly, pískovce, bazalty, břidlice) a který výrazně ovlivňuje i fyzikální vlastnosti těchto půd.