Ovoce pro pálení

Základní surovinou pro výrobu ovocné pálenky je na jihovýchodní Moravě plod slivoně. Pěstování ovocných stromů má ve zdejším prostředí staletou tradici. V souvislosti s archeobotanickými nálezy je lze datovat do období Velké Moravy, čili do 9. století. Vedle planě rostoucích dřevin (jabloň lesní, líska, dřín) byly nalezeny i slivoně a jabloně.

Sypání trnek na kvas. Z cyklu Rok ve Vlčnově 1945–46, foto: F. Tomíšek, J. Beneš. Fotoarchiv Slováckého muzea v Uherském Hradišti.
Sypání trnek na kvas. Z cyklu Rok ve Vlčnově 1945–46, foto: F. Tomíšek, J. Beneš. Fotoarchiv Slováckého muzea v Uherském Hradišti.

Z hlediska pěstování ovocných stromů má zásadní význam především oblast Uherskobrodska, Bojkovicka a Vizovicka. Hlavním způsobem zpracování ovocných výpěstků bylo sušení, vaření povidel a stále častěji také výroba pálenky. Obchodní záznam z roku 1597 zmiňuje, že do pražského Ungeltu bylo dovezeno z moravských Kopanic 1 712 centnéřů (9,6 tun) sušených švestek a povidel, pocházejících z Bánova a Bystřice pod Lopeníkem.

 

Ovoce a zejména jeho kapalná podoba se ukázala jako výnosný artikl a v rámci hospodaření uherskobrodského panství zaujímala již na konci 17. století velký podíl. Potřebě rozvoje a zdokonalení pěstování ovocných dřevin se začala věnovat také legislativa. Již v roce 1752 vydala osvícená panovnice Marie Terezie zahradnický řád, řešící organizaci zahradnického cechu. Podpoře zahradnictví se věnovala také šlechta.

Na Uherskohradišťsku to byl zejména hrabě Leopold Berchtold, který kolem roku 1800 nechal na svém buchlovickém panství založit pracovní školy, kde se chlapci učili pěstovat a ošetřovat ovocné stromy. Na uherskobrodském velkostatku byla zřízena ovocná školka, která měla roku 1849 produkci 5 790 ovocných stromků k vysazení.

Na konci 19. století bylo Uherskobrodsko a Bojkovicko řazeno k ovocnářsky nejvýznamnějším oblastem Moravy. Podle ankety uspořádané Českým odborem zemědělské rady moravské se také v těchto krajích pálila velmi dobrá slivovice. Mezi jinými vynikala valašská slivovice z Nedašova, v Hradčovicích slavná borovička a v Ludkovicích se pálila výtečná třešňovka.

Zdroj:

Texty i obrázky jsou použity z Rukovětě návštěvníka Muzea lidových pálenic ve Vlčnově od autorského kolektivu Mgr. Jiří Severin, PhDr. Ivo Frolec a ost., vydáno v roce 2010 Slováckým muzeem v Uherském Hradišti.

Přečtěte si také

  • Příprava kvasu11. 10. 2021 Příprava kvasu Čím lépe založený kvas, tím lepší je vlastní destilát. Kvasu na slivovici se proto […]
  • Průběh destilace11. 10. 2021 Průběh destilace Původní výroba pálenky v domácím prostředí byla velmi primitivní. Ovoce, často nahnilé […]
  • Počátky destilování alkoholu8. 10. 2021 Počátky destilování alkoholu Znalost výroby alkoholických nápojů sahá až do starověku. Přestože obyvatelé Babylonu […]
  • Vlastnosti slivoní a samotných švestek6. 10. 2021 Vlastnosti slivoní a samotných švestek Botanika či dendrologie není vskutku pro každého, takže v dalších odstavcích můžete […]

Milý čtenáři, pošli mi svůj pohled na věc. Budu rád ...