Ovoce pro pálení

Základní surovinou pro výrobu ovocné pálenky je na jihovýchodní Moravě plod slivoně. Pěstování ovocných stromů má ve zdejším prostředí staletou tradici. V souvislosti s archeobotanickými nálezy je lze datovat do období Velké Moravy, čili do 9. století. Vedle planě rostoucích dřevin (jabloň lesní, líska, dřín) byly nalezeny i slivoně a jabloně.

Sypání trnek na kvas. Z cyklu Rok ve Vlčnově 1945–46, foto: F. Tomíšek, J. Beneš. Fotoarchiv Slováckého muzea v Uherském Hradišti.
Sypání trnek na kvas. Z cyklu Rok ve Vlčnově 1945–46, foto: F. Tomíšek, J. Beneš. Fotoarchiv Slováckého muzea v Uherském Hradišti.

Z hlediska pěstování ovocných stromů má zásadní význam především oblast Uherskobrodska, Bojkovicka a Vizovicka. Hlavním způsobem zpracování ovocných výpěstků bylo sušení, vaření povidel a stále častěji také výroba pálenky. Obchodní záznam z roku 1597 zmiňuje, že do pražského Ungeltu bylo dovezeno z moravských Kopanic 1 712 centnéřů (9,6 tun) sušených švestek a povidel, pocházejících z Bánova a Bystřice pod Lopeníkem.

 

Ovoce a zejména jeho kapalná podoba se ukázala jako výnosný artikl a v rámci hospodaření uherskobrodského panství zaujímala již na konci 17. století velký podíl. Potřebě rozvoje a zdokonalení pěstování ovocných dřevin se začala věnovat také legislativa. Již v roce 1752 vydala osvícená panovnice Marie Terezie zahradnický řád, řešící organizaci zahradnického cechu. Podpoře zahradnictví se věnovala také šlechta.

Kvašení trnek v závodě Rudolfa Jelínka ve Vizovicích (zdroj: https://rjelinek.cz/nas-pribeh/).
Kvašení trnek v závodě Rudolfa Jelínka ve Vizovicích (zdroj: https://rjelinek.cz/nas-pribeh/).

Na Uherskohradišťsku to byl zejména hrabě Leopold Berchtold, který kolem roku 1800 nechal na svém buchlovickém panství založit pracovní školy, kde se chlapci učili pěstovat a ošetřovat ovocné stromy. Na uherskobrodském velkostatku byla zřízena ovocná školka, která měla roku 1849 produkci 5 790 ovocných stromků k vysazení.

Na konci 19. století bylo Uherskobrodsko a Bojkovicko řazeno k ovocnářsky nejvýznamnějším oblastem Moravy. Podle ankety uspořádané Českým odborem zemědělské rady moravské se také v těchto krajích pálila velmi dobrá slivovice. Mezi jinými vynikala valašská slivovice z Nedašova, v Hradčovicích slavná borovička a v Ludkovicích se pálila výtečná třešňovka.

Zdroj:

Texty i obrázky jsou použity z Rukovětě návštěvníka Muzea lidových pálenic ve Vlčnově od autorského kolektivu Mgr. Jiří Severin, PhDr. Ivo Frolec a ost., vydáno v roce 2010 Slováckým muzeem v Uherském Hradišti.

Milý čtenáři, pošli mi svůj pohled na věc. Budu rád ...