O původu slova Beskydy se dlouho diskutovalo a byla předložena různá vysvětlení možného významu. Nejrozšířenějším je téměř doslovný rozbor Beskyd jako chudé půdy bez živin „bez kydů“.
To je samozřejmě lidová etymologie, která nemá se skutečným významem slova nic společného. Jaký je ale tento „skutečný význam“, se s určitostí nedá říci. Jako nejpravděpodobnější se jeví odvození slova od starogermánského výrazu beskaid s možnými thráckými kořeny ve smyslu „horský předěl“ či „horské pásmo“. Název Beskyd dodnes v Beskydech nalezneme, a to právě v souvislosti s vrcholy či částmi hřebenů, které oddělují dřívější země nebo panství – viz např. Beskyd a Beskýdek na slovenské hranici v údolí Léskové ve Velkých Karlovicích, nebo třeba Beskyd na česko-slovenské hranici v obci Bílá mezi Konečnou a Sulovem.
Původní význam slova se dokonce uchoval i v povědomí starousedlíků – tak např. hřebeni v závěru údolí Lušová v Novém Hrozenkově, který odděluje Nový Hrozenkov od Valašské Bystřice, místní říkají Na Beskydě (tj. „na hřebeni“). Stojí za připomenutí, že s výrazem Beskyd se setkáváme po celém karpatském oblouku (Beskyd, Bieskid, Biesczad aj.). Naše Beskydy jsou tedy jen jedněmi z mnoha.