Zdounecká brázda

Zdounecká brázda je úzká a tektonicky podmíněná deprese o rozloze 45 km2, střední výšce 255 m a středním sklonu 3°16´. Ze SZ je vymezena Orlovickou vrchovinou a Bučovickou pahorkatinou a ze SV Středomoravskou nivou. Z JV se nad Zdouneckou brázdou prudce zvedají svahy Chřibů. Zdounecká brázda leží v sv. části Litenčické pahorkatiny.

Geomorfologické rozdělení Zdounecké brázdy.
Geomorfologické rozdělení Zdounecké brázdy.

V rámci Zdounecké brázdy jsou vymezeny dva geomorfologické okrsky:

Podloží Zdounecké brázdy je tvořeno paleogenními jílovci ždánicko-hustopečského souvrství ždánické jednotky a specificky také sedimenty zdounecké jednotky vnější skupiny příkrovů. Převážná část oblasti je překryta překryvy sprašísprašových hlín, dno brázdy je vyplněno nivními hlínami říčky Kotojedky.

Reliéf je tektonicky podmíněná protáhlá terénní deprese s výrazným jv. omezením. Dno deprese má převážně pahorkatinný ráz s povrchem sklánějícím se podél Kotojedky k SV. Nejvyšším bodem jsou Stráně (332 m).

Oblast Zdounecké brázdy odvodňuje říčka Kotojedka a její levostranný přítok Olšinka.

Roštínská brázda

Roštínská brázda je tektonicky podmíněná deprese rázu členité pahorkatiny ležící ve stř. a jz. části Zdounecké brázdy. Podloží je tvořeno paleogenními jílovci ždánicko-hustopečského souvrství ždánické jednotky vnější skupiny příkrovů. Při úpatí Chřibů se ve fragmentech vyskytují rovněž sedimenty zdounecké jednotky. Severovýchodní svahy roštínské brázdy jsou překryty překryvy sprašísprašových hlín. Samotné dno brázdy je vyplněno nivními hlínami říčky Kotojedky.

Kostel sv. Jakuba nad Roštínem stojí osamělý mezi poli.
Kostel sv. Jakuba nad Roštínem stojí osamělý mezi poli.

Roštínská brázda je tvořena tektonicky podmíněnou, k SV se sklánějící protáhlou depresí se široce zaoblenými rozvodními hřbety a širokými údolími. Dno deprese má ráz členité pahorkatiny. Oblast je na JV výrazně omezená přímočaře probíhajícím svahem na tektonické linii. Údolí Kotojedky má ze strukturně-tektonických příčin levý břeh vyšší a příkřejší než pravý. Mezi Kotojedkou a jejím přítokem Olšinkou vystupuje široce zaoblený rozvodní hřbet, vrcholící nejvyšším bodem Stráně (332 m), významným bodem jsou Kuchyňky (287 m).

Panoramatický pohled do Zdounecké brázdy z Chlumu. Hřbet uprostřed jsou Stráně (332 m), nejvyšší bod Roštínské brázdy a zároveň také Zdounecké brázdy.
Panoramatický pohled do Zdounecké brázdy z Chlumu. Hřbet uprostřed jsou Stráně (332 m), nejvyšší bod Roštínské brázdy a zároveň také Zdounecké brázdy.

Oblast Roštínské brázdy leží ve 2. až 3. vegetačním stupni a je nepatrně zalesněná. Předmětem ochrany přírody je výskyt teplomilné květeny v PP Drážov s výskytem vzácné teplomilné květeny – vstavačovití (Orchidaceae), oman mečolistý (Inula ensifolia), hořec křížatý (Gentiana cruciata).

Jarohněvická brázda

Jarohněvická brázda je tektonicky podmíněná deprese rovinatého charakteru ležící v sv. části Zdounecké brázdy. Podloží je tvořeno paleogenními jílovci ždánicko-hustopečského souvrství ždánické jednotky vnější skupiny příkrovů. Převážná část oblasti je překryta překryvy sprašísprašových hlín, dno brázdy je vyplněno nivními hlínami říčky Kotojedky.

Pohled do Jarohněvické brázdy.
Pohled do Jarohněvické brázdy před Kroměříží.

Reliéf Jarohněvické brázdy má v podstatě zcela rovinatý charakter a plynule přechází na SV do Středomoravské nivy. Jarohněvická brázda leží ve 2. vegetačním stupni a je bezlesá. Krajině dominuje intenzívní zemědělská výroba.

Zdroje:

  1. Demek, J. Mackovčin, P. 2006. Hory a nížiny. Zeměpisný lexikon ČR. Brno.

Milý čtenáři, pošli mi svůj pohled na věc. Budu rád ...