Severní Vněkarpatské sníženiny (polsky Podkarpacie Północne) je geomorfologická podsoustava ležící na pomezí na severní Moravy, Slezska a jižního Polska. Na území České republiky představují území s nižším a méně členitým reliéfem v okolí Ostravy. Oblast má rozlohu 486 km2, střední výšku 244 m a střední sklon 1°38´. Severní Vněkarpatské sníženiny jsou součástí geomorfologické soustavy Vněkarpatské sníženiny.
Severní Vněkarpatské sníženiny se člení na následující makroregiony (v českém členění makroregionu obvykle odpovídá geomorfologický celek):
- Ostravská pánev s nejvyšším bodem Kouty (333 m), (ČR/Polsko)
- Kotlina Oświęcimska, (Osvětimská pánev, Polsko)
- Brama Krakowska, (Krakovská brána, Polsko)
- Kotlina Sandomierska, (Sandoměřská pánev, Polsko/Ukrajina)
Pozn.: podle polského členění podle Jerzyho Kondrackého nejde o celek (makroregion), ale o jednotku o úroveň vyšší, tedy podsoustavu.
Severní Vněkarpatské sníženiny jsou pokryty především neogenními a kvarterními sedimenty karpatské předhlubně. Z období pleistocénu jsou na území zachovány sedimenty kontinentálního zalednění.
Západní Vněkarpatské sníženiny jsou z hlediska morfostruktury součástí karpatské čelní hlubiny, která vznikla v třetihorách před čelem vrásnících se Vnějších Západních Karpat. V Ostravské pánvi je povrch značně přeměněn antropogenní činností člověka.
Zdroje:
- Demek, J. Mackovčin, P. 2006. Hory a nížiny. Zeměpisný lexikon ČR. Brno