Třicátá léta proměnila Zlín z rychle rostoucího továrního městečka v urbanistický a průmyslový experiment středoevropského dosahu. Za jedinou dekádu zde vyrostly nejvyšší administrativní stavba meziválečného Československa, jeden z největších kinosálů v zemi, soustava škol s reformní pedagogikou i obytné čtvrti pro tisíce dělnických rodin. Pro jihovýchodní Moravu šlo o nejintenzivnější období modernizace, jaké region zažil, a jeho dopad přesáhl hranice samotného města.
Pokračovat ve čtení „Zlín 1930–1939: průmyslové město, které určovalo tempo regionu“
Vladimír Karfík: od Le Corbusiera a Wrighta k Baťovu Zlínu
Vladimír Karfík patří k nejvlivnějším československým architektům 20. století. Jeho jméno se nesmazatelně spojilo s funkcionalistickou tváří Zlína, s baťovským způsobem stavění a s linií moderny, která vede z Prahy přes Paříž a Chicago zpátky do jihovýchodní Moravy. Pro tento web stojí za pozornost hned z několika důvodů: navrhl nejznámější výškovou stavbu meziválečného Československa, vychoval generace slovenských architektů a po celý život zůstal pevně spjat s krajem mezi Bílými Karpaty, Chřiby a Moravskoslezskými Beskydy. Pokračovat ve čtení „Vladimír Karfík: od Le Corbusiera a Wrighta k Baťovu Zlínu“
Zlín 1918–1930: zrod moderního průmyslového města
Mezi lety 1918 a 1930 se Zlín proměnil z menšího moravského města v jedno z nejvýraznějších průmyslových center Československa. Hlavní roli v této proměně sehrála firma Baťa, která rychle rostla, přitahovala tisíce nových obyvatel a zásadně ovlivňovala podobu města. Vznikaly nové tovární budovy, dělnické čtvrti, školy, nemocnice i regulační plány, které ze Zlína udělaly moderní městský experiment. Toto období proto vysvětluje nejen hospodářský vzestup Baťových závodů, ale také dnešní architektonický a památkový význam meziválečného Zlína.
Pokračovat ve čtení „Zlín 1918–1930: zrod moderního průmyslového města“
Zlín 1850–1918: od trhového městečka k průmyslovému středisku Moravy
Když v roce 1849 zachvátil Zlín ničivý požár a lehl popelem téměř celý střed města – fara, škola a více než sto třicet domů –, nikdo z místních obyvatel asi netušil, že toto zdrcující neštěstí bude zároveň předehrou k největší proměně, jakou kraj za celá staletí zažil. Během následujících sedmi desetiletí se z malého valašského městečka, jehož počet obyvatel nepřesáhl tři tisíce, stalo živé průmyslové středisko, jehož jméno začínalo znít daleko za hranicemi východní Moravy. Příběh Zlína mezi lety 1850 a 1918 je příběhem obnovy, odhodlání a souběhu náhod a příležitostí, které změnily osud celého regionu. Pokračovat ve čtení „Zlín 1850–1918: od trhového městečka k průmyslovému středisku Moravy“
Hauptové: zlínští baroni z Brna
Zlín si dnes většina lidí spojuje s průmyslovým rozvojem firmy Baťa. Přesto existuje starší kapitola předbaťovského Zlína, která si zaslouží pozornost: více než čtyři dekády byl pánem zlínského zámku a velkostatku brněnský průmyslník Leopold Alexander Haupt. Tento podnikatel z německy mluvící měšťanské rodiny proměnil Zlín ze stagnující poddanské obce v místo s fungujícím soudem, školou a parkem přístupným veřejnosti – a jeho rod zanechal ve městě stopu, která přetrvala až do roku 1929. Pokračovat ve čtení „Hauptové: zlínští baroni z Brna“
František Lýdie Gahura: architekt, který postavil moderní Zlín
Zlín je dnes považován za jedno z nejucelenějších funkcionalistických měst světa – a za tímto příběhem stojí muž narozený v nejchudší části tohoto města, syn cihlářského dělníka, který se vlastní pílí a baťovskou štědrostí propracoval až k tvorbě, jíž obdivovaly přední světové metropole. František Lýdie Gahura nebyl jen architektem; byl urbanistou, sochařem, teoretikem a spoluautorem vize, která proměnila malé moravské město v mezinárodně sledovaný urbanistický experiment. Jeho jméno patří neodmyslitelně k dějinám města Zlína i k širšímu dědictví východní Moravy. Pokračovat ve čtení „František Lýdie Gahura: architekt, který postavil moderní Zlín“
Zlínský zámek: od středověké tvrze po srdce moderního města
Uprostřed sadu Svobody ve Zlíně stojí budova, která pamatuje rytíře i průmyslníky, kurfiřty i komunistické funkcionáře. Zlínský zámek je nejstarší dochovaná stavba ve městě a zároveň jedinečný svědek toho, jak se obyčejné moravské městečko proměnilo v jeden z nejdůležitějších průmyslových center střední Evropy. Jeho příběh je příběhem celého Zlína – plný převratů, přestaveb a nových začátků. Pokračovat ve čtení „Zlínský zámek: od středověké tvrze po srdce moderního města“
Baron Klaudius Bretton: šlechtic, hudebník a stavitel předbaťovského Zlína
Málokterý šlechtic zanechal ve Zlíně tak hmatatelné stopy jako Klaudius Bretton, svobodný pán z Brettonu. Přišel sem na počátku 19. století jako cizinec s francouzsky znějícím jménem, a přesto se jeho odkaz zaryl hluboko do paměti města i kraje. Pod jeho správou se zlínské panství proměnilo v prosperující hospodářský celek, na zámku zněla hudba a v parku se procházeli poddaní, jejichž svět se měl brzy – a nenávratně – změnit. Pokračovat ve čtení „Baron Klaudius Bretton: šlechtic, hudebník a stavitel předbaťovského Zlína“
Historie a rozvoj řemesel ve Zlíně od středověku do poloviny 19. století
Dlouho předtím, než se Zlín stal globálním synonymem pro obuvnický průmysl, pulzoval v údolí řeky Dřevnice život drobných řemeslníků. Středověké a raně novověké město, ležící na pomezí Valašska, Slovácka a Hané, nevyrostlo na obchodu s cizokrajným zbožím, ale na poctivé ruční práci místních cechů. Od zpracování všudypřítomné hlíny až po tkalcovské stavy se zde formovaly základy průmyslové zručnosti, která později změnila tvář celého regionu. Pokračovat ve čtení „Historie a rozvoj řemesel ve Zlíně od středověku do poloviny 19. století“
Tetourové z Tetova: Od válečníků k budovatelům zlínského panství
Zlín si dnes spojujeme především s fenoménem Baťa a s unikátní cihlovou architekturou dvacátého století. Málokdo ale ví, že základy k jeho prvnímu velkému rozkvětu položil už na konci středověku starý rytířský rod Tetourů z Tetova. Během bezmála sta let jejich vlády se ze skromného poddanského městečka stalo bohaté hospodářské centrum východní Moravy s vlastní samosprávou a kvetoucími řemesly. Jakou stopu zanechali tito původně cizí válečníci v srdci moravských Karpat a jak jejich rozhodnutí navždy změnila tvář Zlína? Pokračovat ve čtení „Tetourové z Tetova: Od válečníků k budovatelům zlínského panství“