Černosoly (Černozem, Černice)

Jedná se o skupinu půdních typů vyvinutých na sypkých karbonátových substrátech (spraších) především v oblastech stepí, tedy suššího teplého klimatu. Jedná se o půdy z hlediska zemědělství velice kvalitní, úrodné, s optimálním chemickým složením minerálního i organického podílu a rovněž s příznivými fyzikálními vlastnostmi a stabilní půdní strukturou. Pokračovat ve čtení “Černosoly (Černozem, Černice)”

Vertisoly (Smonice)

Vertisoly jsou půdy definované složením svého minerálního podílu. Jeho velkou část tvoří bobtnavé (smektitické) jíly. Jedná se tedy o půdy těžké, jejichž hlavní diagnostické znaky souvisí s objemovými změnami jílů v suchých a vlhkých obdobích. V suchých obdobích vznikají v těchto půdách hluboké trhliny. Těmi propadá do relativně značných hloubek organický materiál. Vzniká tak mocný tirsový humusový horizont (At). Uzavíráním trhlin a třením vznikají tzv. skluzné plochy, které jsou rovněž pro tyto půdy charakteristické. Pokračovat ve čtení “Vertisoly (Smonice)”

Leptosoly (Litozem, Ranker, Rendzina, Pararendzina)

Referenční skupina leptosolů je definována jako půdy vytvářející se z rozpadů pevných či zpevněných hornin. Jsou charakteristické výraznou skeletovitostí již ve svrchních horizontech a celkovou mělkostí profilu. Mají většinou velice jednoduchý sled horizontů. Některý z typů horizontu A (nejčastěji iniciální, humózní, drnový, melanický, či umbrický) nasedá přímo na půdotvorný substrát C nebo matečnou horninu R. Do této skupiny patří čtyři půdní typy. Pokračovat ve čtení “Leptosoly (Litozem, Ranker, Rendzina, Pararendzina)”

Taxonomický klasifikační systém půd České republiky

Taxonomický klasifikační systém půd ČR (Němeček et al. 2011) je klasifikace hierarchická, multikategorická a také taxonomická. To znamená, že systém je víceúrovňový, na každé úrovni obsahuje více kategorií a tyto kategorie jsou jasně definovány. Systém je založen především na morfologických znacích, které lze (stejně jako u WRB) zjistit v terénu, zatímco analytické znaky zjistitelné laboratorními rozbory jsou méně preferovány. Pokračovat ve čtení “Taxonomický klasifikační systém půd České republiky”

Taxonomie půd

Účelem každé klasifikace je organizovat poznání na základě vlastností zkoumaných objektů a jejich vzájemných vztahů. Cílem je lépe porozumět zkoumaným objektům a najít jejich společné znaky. Bez klasifikace a systematického seskupování zkoumaných objektů, v tomto případě půd, by vznikalo nezměrné (prakticky nekonečné) množství individuálních jednotek. Pokračovat ve čtení “Taxonomie půd”

Půdotvorné procesy lesních půd

Půdotvorné procesy probíhají v půdě vždy alespoň v minimální míře. V následující části jsou popsány půdotvorné procesy, jejichž průběh, intenzita a vůbec přítomnost v půdě je podmíněna půdotvornými faktory a mírou jejich účinku na morfogenezi – utváření půdních horizontů v zákonitém sledu. Tyto procesy mohou v půdě probíhat individuálně nebo za souběhu a vedou ke složitější formaci půdního tělesa, tvorbě půdních horizontů a celého půdního profilu. Pokračovat ve čtení “Půdotvorné procesy lesních půd”

Lesní půdy v oblasti moravských Karpat

(Nejen) lesní půdy popisuje a třídí Taxonomický klasifikační systém půd České republiky. Procesy, které se v půdě odehrávají, se nazývají půdotvorné procesy.

Lesní půdy lze na rozdíl od těch ostatních (zemědělských nebo jinak antropogenně ovlivněných) považovat ze jediné, relativně zcela dochované půdy. To proto, že u těch ostatních jsou přeměněny nebo zcela odstraněny svrchní humusové horizonty. Podrobnější popis rozšíření hlavních půdních jednotek je dále uváděn pro společenstva aluviálních niv, doubrav, pahorkatin, vrchovin a horských masivů. Pokračovat ve čtení “Lesní půdy v oblasti moravských Karpat”