Stránka o přírodě a lidech moravských Karpat.
Rubrika obsahuje příspěvky o přírodním prostředí v oblasti moravských Karpat.
| č. hydrologického pořadí | 2-03-01-047 |
| plocha povodí [km2] | 40,5 |
| délka toku [km] | 13,8 |
| prům. průtok u ústí [m3 × s-1] | 1,09 |
Mohelnice pramení v nadmořské výšce kolem 720 m na již. svazích hory Obidová (837 m) v Moravskoslezských Beskydech. Potok po celé délce toku protéká k S směřující údolí mezi masívy Lysé hory (1323 m) na záp. a Travného (1203 m) na vých. Pokračovat ve čtení “Mohelnice”
| č. hydrologického pořadí | 2-03-01-062 |
| plocha povodí [km2] | 197,1 |
| délka toku [km] | 37,9 |
| prům. průtok u ústí [m3 × s-1] | 2,39 |
Lučina pramení v nadmořské výšce 685 metrů na sev. úbočí hory Prašivá (843 m) v Moravskoslezských Beskydech. Celkově její tok zprvu míří sev., později záp. až sev.-záp. směrem. Říčka zpočátku teče sev. směrem k Dobraticím, kde se zprava připojuje potok Zbojičný. U Vojkovic se zprava připojuje potok Šprochůvka a vzápětí nato zleva přivaděč Morávka-Žermanice. Pokračovat ve čtení “Lučina”
| č. hydrologického pořadí | 2-03-03-001 |
| plocha povodí [km2] | 1118 (479 na území Polska) |
| délka toku [km] | 99 |
| prům. průtok u ústí [m3 × s-1] | – |
Olše pramení nedaleko polské obce Kamesznica ve Slezských Beskydech v nadmořské výšce 900 m a odtud po 16 km toku Polskem se dostává na území ČR poblíž obce Bukovec. Od vstupu na území ČR teče Olše až k soutoku s Odrou převážně sev.-záp. směrem. V horní části od Jablunkova po Třinec tvoří hranici mezi Slezskými a Moravskoslezskými Beskydy, takže pravostranné přítoky přitékají ze Slezských Beskyd a levostranné přítoky přitékají z Moravskoslezských Beskyd. Od Těšína ke Karviné a od Závady k ústí tvoří česko-polskou hranici. Pokračovat ve čtení “Olše (Olza)”
| č. hydrologického pořadí | 2-03-03-008 |
| plocha povodí [km2] | 70,6 |
| délka toku [km] | 17,3 |
| prům. průtok u ústí [m3 × s-1] | 1,49 |
Lomná pramení v nadmořské výšce kolem 870 m na v. svahu Čuboňova (1014 m, mezi horami Malý Polom a Burkov vrch) v Moravskoslezských Beskydech. Celý následující tok Lomné pak směřuje zhruba k SV. Necelé dva kilometry od pramene se v údolí Lomné nachází PP Kyčmol, u které ústí zleva stejnojmenný potok pramenící pod Malým Polomem (1061 m). Zprava se zde připojuje Velký Burkovský potok, pramenící pod vrchem Burkov (1032 m) [1]. Pokračovat ve čtení “Lomná (Olše)”
| č. hydrologického pořadí | 2-03-03-040 |
| plocha povodí [km2] | 36,7 |
| délka toku [km] | 16,5 |
| prům. průtok u ústí [m3 × s-1] | 0,62 |
Ropičanka pramení v nadmořské výšce kolem 820 m na sev. svazích hory Ropice (1083 m) v Moravskoslezských Beskydech. Po celé délce svého toku směřuje zhruba sev. až sev.-vých. směrem. Ve své horní části nese Ropičanka také jméno Řeka. První pravostranným přítokem je potok Javorová, pramenící na záp. svazích Javorového (1032 m). V obci Řeka se připojují zleva Příslopský a Juryský potok a zprava Lavičský potok. Pokračovat ve čtení “Ropičanka”
| č. hydrologického pořadí | 2-03-03-052 |
| plocha povodí [km2] | 131,3 |
| délka toku [km] | 33,7 |
| prům. průtok u ústí [m3 × s-1] | 1,47 |
Stonávka pramení v nadmořské výšce kolem 750 m na sev. svahu kóty 861 m (řídce Tancula) vých. od Čuplu (873 m) v Moravskoslezských Beskydech. V rámci celého svého toku pak Stonávka směřuje zhruba sev. směrem. Po třech kilometrech od pramene Stonávka u stejnojmenné osady vystupuje z horského údolí Moravskoslezských Beskydech do Třinecké brázdy a v Komorní Lhotce se slévá s pravostranným přítokem Ráztoka, který pramení na sev. svazích Ropičky (918 m). Pokračovat ve čtení “Stonávka”
Území moravských Karpat má velmi podobné charakteristiky podnebí jako celé území České republiky. Při základním popisu podnebí proto můžeme vycházet z klimatických charakteristik území našeho státu. Specifickým rysem území moravských Karpat ve srovnání se zbytkem České republiky je mírně zvýšená kontinentalita území a větší členitost terénu s charakteristickým rovnoběžným uspořádáním pohoří, orientovaných ve směru ZJZ–VSV. Tyto jevy podmiňují specifický klimatický režim – převládající směry větrů, vodní toky, teplotní inverze – vázané na údolí mezi jednotlivými geografickými systémy.
O rozložení jednotlivých klimatických typů v rámci území ČR dobře vypovídají v praxi používané klasifikace podnebí (klimatu). Pokračovat ve čtení “Podnebí moravských Karpat”
Účelem klasifikace podnebí je stanovení klimatických typů a vymezení klimatických oblastí jak v globálním měřítku na Zemi, tak v jednotlivých geografických oblastech. Třídění probíhá podle mnoha kvalitativních a kvantitativních hledisek jako jsou teplota vzduchu a půdy, atmosférické srážky, výpar aj. Vůbec nejrozšířenější a nejpoužívanější klasifikací je Köppenova klasifikace podnebí, která spadá do konvenčních klasifikací. V rámci České republiky je nejvíce používanou klasifikací pro hodnocení klimatu (podnebí) s největší pravděpodobností Quittova klasifikace (1971, 2000). Pokračovat ve čtení “Klasifikace klimatu”
Roční chod teploty vzduchu není na našem území rovnoměrný, ale naopak značně proměnlivý. Často teplota klesá na několik dnů, po nichž nastává období vzestupu. Tyto změny jsou odborně nazývány singularitami počasí. Pokračovat ve čtení “Roční chod počasí”
Grafy zobrazují aktuální naměřená data (interval měření 10 minut) z automatických klimatologických stanic a jsou aktualizovány po 30 minutách. Čas na ose x je udáván v SEČ. Tato data nejsou nijak verifikována!
Grafy jsou generovány z dat uložených v klimatologické databázi ČHMÚ.