Vlára pramení na vých. úbočí Svéradova (737 m) v Komonecké hornatině v nadmořské 635 m. Od pramene teče již. směrem k Drnovicím a postupně přibírá menší přítoky z přilehlých údolí. V Drnovicích mění tok mírně k JZ a pod Vysokým polem přibírá zprava Vysokopolský potok, pramenící na vých. úbočí Klášťova (753 m). Pokračovat ve čtení “Vlára”
Smolinka pramení na Vařákových pasekách na záp. úbočí vrcholu Láz (707 m) v Komonecké hornatině v nadmořské 675 m. Od pramene teče již. směrem k Drnovicím a postupně přibírá menší přítoky z přilehlých údolí. Před Smolinou vytváří údolní niva řeky přírodní památku Smolinka. U Smoliny mění potok postupně směr k JZ. I v této části toku je povodí poměrně úzké a přítoky jsou krátké a obvykle nemají pojmenování. Pokračovat ve čtení “Smolinka”
Říka pramení pod Loučkami sev. od Nevšové v Luhačovické vrchovině v nadmořské 460 m. Od pramene teče již. směrem přes Nevšovou ke Slavičínu a postupně přibírá menší přítoky z přilehlých údolí. Pokračovat ve čtení “Říka”
Brumovka pramení pod Požárem (792 m) již. od obce Študlov ve Študlovské hornatině v nadmořské výšce 710 m. Od pramene teče sev.-vých. směrem přes Študlov k Valašským příkazům a postupně přibírá menší přítoky z přilehlých údolí. Ve Valašských Příkazech mění tok k JZ a přibírá levostranné přítoky Dolinu, Rakové a Vesník. Pravostranné přítoky jsou krátké a bezejmenné. Pokračovat ve čtení “Brumovka”
Mapa: tok Luhy (zdroj: Atlas hlavních vodních toků povodí Odry, https://www.pod.cz/atlas_toku/luha.html).
Charakter toku
Luha pramení na jih.-záp. úbočí vrchu Varta (590 m), sev. od Jindřichova v Oderských vrších v nadmořské výšce okolo 570 m. Nejprve teče již. směrem k výše zmíněné obci, kterou protéká. Poté se stáčí na JV k Nejdku, kde přijímá zleva Hradečný potok. Pod tímto soutokem proudí jižním směrem k Bělotínu, kde ji posiluje nejprve zprava potok Doubrava a po několika stech metrech zleva Bělotínský potok. Pod Bělotínem jsou vybudovány rybníky Horní a Dolní Bělotín.
Od Bělotína teče říčka východním směrem k Polomi, kde napájí soustavu Polomských rybníků, pod níž přijímá zleva Lučický potok. Dále se tok Luhy postupně obrací k S, protéká osadou Polouvsí (Horní a Dolní rybník), pod kterou přibírá zprava potok nazývaný Rybník. Níže po proudu protéká přes obec Jeseník nad Odrou, na jejímž sev.-vých. okraji se v nadmořské výšce 256 m vlévá do řeky Odry.
Luha odvodňuje jižní části Oderských vrchů. Jedná se vodohospodářsky významný tok, pstruhové pásmo je vymezeno od mostu Nový Jičín – Hranice po ústí do Odry. V Jeseníku nad Odrou byla dříve zřízena hydrologická stanice.
Správa toku
Po převzetí správy horní trati Luhy od Zemědělské vodohospodářské správy od 1. 1. 2011 (nad přítokem Rybník, km 3,9) je dnes tento tok po celé délce ve správě státního podniku Povodí Odry. Luha odvádí vody z pahorkatinné oblasti na rozhraní území přináležející geologicky jak k České vysočině (převážně), tak zčásti i Karpatům. Její povodí je málo zalesněné (zalesněnost k ústí činí jen asi 20 %) a je jako celek poměrně intenzivně zemědělsky využívané.
Regulace Luhy
Úpravy jsou na přibližně třetině celkové délky toku (na 9,8 z 28,1 km), v horních obcích jsou vázány na konfiguraci zástavby obcí po jednotlivých kratších úsecích (obce Polom, Nejdek, Jindřichov). Nejsouvislejší úprava je na dolním úseku (km 0,0 – 3,2) přes Jeseník nad Odrou. Její účinnost pro ochranu obce před povodněmi je spojená s určitými problémy. Ty jednak způsobuje vliv zpětného vzdutí z Odry na hladinové stavy za povodní, ale i nedostatečná kapacita upraveného profilu přes obec a nevhodnost jeho varu zapříčiňující v něm sedimentaci jemného splaveninového materiálu. Ten je sem transportován z výše ležícího zemědělsky intenzivně využívaného a málo zalesněného povodí. Nevhodné odtokové poměry se. v obci dramaticky projevily i za místní přívalové povodně v červnu 2009, kdy v důsledku ní zde došlo k významným škodám na majetku a dokonce i ke ztrátě lidských životů.
S tím vším je spojen i rozsah záplavového území v obci za vod větších, než je pětiletá voda, od jejíhož průtoku zde začíná Luha vybřežovat. Ve výše ležících úsecích Luhy jsou odtokové poměry příznivější, inundace za povodní je v intravilánech (Jindřichov, Bělotín…) soustředěna většinou jen do užšího pruhu, k významnějšímu ohrožování zástavby v nich nedochází. Celkově nepříznivou okolností je nedostatečný rozsah plošných protierozních opatření v celém perimetru povodí.
Na Luze není vybudována žádná větší nádrž, na jejím středním toku v Polouvsí, Polomi a Bělotíně je v údolní nivě ale situováno sedm rybníků, vesměs pro rybochovné a rekreační účely. Zásobovány jsou od nízkých jezů na tomto toku, resp. z melioračních příkopů, které do rybníků ústí.
Mapa: tok Jičínky (zdroj: Atlas hlavních vodních toků povodí Odry, https://www.pod.cz/atlas_toku/jicinka.html).
Charakter toku
Hlavní pramen Jičínky se nachází ve výšce 630 m na sev.-vých. svahu Kamenárky (862 m) v masívu Veřovických vrchů. Další pramen, který je značen na turistických mapách, se nalézá pod Velkým Javorníkem (917 m) v nadmořské výšce 690 metrů. Pokračovat ve čtení “Jičínka”
Mapa: tok Lubiny (zdroj: Atlas hlavních vodních toků povodí Odry, https://www.pod.cz/atlas_toku/lubina.html).
Charakter toku
Lubina pramení v nadmořské výšce kolem 680 m na sev.-záp. svazích hory Radhošť v Moravskoslezských Beskydech, asi 1 km jih.vých. od osady Pindula. Říčka téměř v celé svém toku teče sev. směrem. V pramenné oblasti Radhoště přibírá zprava přítoky Malý škaredý potok a Radhoštnici s levostranným přítokem Velkým škaredým potokem a níže Lánský potok. Ještě než Lubina vteče do Frenštátské brázdy, přibírá zleva Rokytnou a Myslíkovský potok. Pokračovat ve čtení “Lubina”
Lomná pramení v nadmořské výšce okolo 990 m na sev. úbočí hory Radegast (1106 m) v Moravskoslezských Beskydech, v těsném sousedství osady Pustevny. Celý následující tok směřuje zhruba k SZ. První dva kilometry spadá Lomná hluboce zaříznutým lesnatým údolím. Poté přijímá zprava potůček Malá Ráztoka pramenící na sev.-záp. úbočí Tanečnice (1084 m) a vtéká do otevřené krajiny Frenštátské brázdy. Pokračovat ve čtení “Lomná (Lubina)”
Tichávka pramení v nadmořské výšce 640 m na Kršlách sev. od Kunčic pod Ondřejníkem na již. úbočí Skalky (964 m) v masívu Ondřejníku. Téměř v celém svém toku teče sev.-záp. směrem Frenštátskou brázdou. Pokračovat ve čtení “Tichávka”
