Vídeňská pánev

Vídeňská pánev je protáhlá sníženina ležící na území Rakouska, České republiky a Slovenska (Záhorská nížina). Deprese vídeňské pánve je dlouhá téměř 200 km a asi 50—60 km široká. Pánev na území ČR vybíhá sev. výběžkem podél toku řeky Moravy k Napajedelské bráně. Pokračovat ve čtení „Vídeňská pánev“

Související obrázky:

Západní Karpaty

Západní Karpaty jsou geomorfologická provincie geomorfologického subsystému Karpat. Táhnou se v délce asi 500 km od Dolního Rakouska (Niederösterreich) po Kurovské neboli Tyličské sedlo (Przełęcz Tylicka) na slovensko–polských hranicích. Pokračovat ve čtení „Západní Karpaty“

Vněkarpatské sníženiny

Vněkarpatské sníženiny představují pruh nižšího a méně členitého území, který probíhá ve směru JZ—SV od Znojma přes Brno, Vyškov, Přerov, Hranice až k Ostravě. Oblast má rozlohu 3928 km2, střední výšku 229 m a střední sklon 1°26´. Pokračovat ve čtení „Vněkarpatské sníženiny“

Vnější Západní Karpaty

Vnější Západní Karpaty jsou součástí karpatského pásemného horstva táhnoucího se od Rakouska přes širší prostor moravsko-slovenského pomezí až do Polska. Na území České republiky patří geomorfologická subprovincie Vnější Západní Karpaty jdo geomorfologické provincie Západní Karpaty. Pokračovat ve čtení „Vnější Západní Karpaty“

Svahové pohyby

Svahovými pohyby se v širším slova smyslu rozumí přemísťování hornin z vyšších poloh svahů do nižších, podmíněné účinkem zemské gravitace. Pokračovat ve čtení „Svahové pohyby“

Geomorfologické tvary

Geomorfologické tvary a vůbec tvary terénu jsou podmíněny mnoha faktory. Makrostruktury vznikly pod vlivem deskové tektoniky, úložných poměrů hornin a zvětrávacích procesů. Mezo- a mikrostruktury jsou podmíněny spíše erozními a gravitačními pochody. Samostatnou kapitolou jsou antropogenní tvary, které se projevují v celém spektru geomorfologických struktur. Pokračovat ve čtení „Geomorfologické tvary“

Geomorfologický reliéf moravských Karpat

Reliéf moravských Karpat je výrazně předurčen vlastnostmi geologického podloží a jeho vývoje. Významnou měrou se na utváření reliéfu podílí charakter flyšových hornin. V oblastech s převahou slepenců a flyšových hrubě klastických pískovců, převládají většinou výrazně horizontálně i vertikálně členité tvary terénu, často doprovázené výchozy skal nad okolní reliéf. Pokračovat ve čtení „Geomorfologický reliéf moravských Karpat“

Geomorfologický vývoj moravských Karpat

Moravské Karpaty tvoří protáhlou, převážně hornatou oblast, přiléhající k hranici mezi Českou republikou a Slovenskem. Zaujímají území od nejnižších a nejteplejších pahorkatin moravského panonika až po studené horské oblasti Moravskoslezských Beskyd. Převážná část území geomorfologicky spadá do oblasti Vnějších Západních Karpat, pouze úzký okraj oblasti ležící podél z. strany náleží k Vněkarpatským sníženinámVídeňské pánvi. Pokračovat ve čtení „Geomorfologický vývoj moravských Karpat“