Teplomilné doubravy

Světlé lesy s dubem zimním (Quercus petraea agg.), dubem letním (Q.  robur), šipákem (Q. pubescens) a na jižní Moravě vzácně i s dubem cerem (Q. cerris). Jiné druhy stromů (např. Acer campestre, Carpinus betulus a Sorbus  torminalis) jsou vzácně přimíšeny v nižší úrovni stromového patra. Keřové patro je dobře vyvinuté a druhově bohaté, v přezvěřených porostech, zejména v oborách, však může i chybět. Pokračovat ve čtení “Teplomilné doubravy”

Acidofilní bučiny (Svaz Luzulo-Fagion sylvaticae)

Fytocenologie: Svaz Luzulo-Fagion sylvaticae Lohmeyer et Tüxen in Tüxen 1954: Luzulo luzuloidis-Fagetum sylvaticae Meusel 1937, Calamagrostio villosae-Fagetum sylvaticae Mikyška 1972, Calamagrostio arundinaceae-Fagetum sylvaticae Sýkora 1972, Dryopterido dilatatae-Fagetum sylvaticae Kučera et Jirásek 1994, Luzulo-Abietetum albae Oberdorfer 1957. – Svaz Alnion incanae Pawłowski et al. 1928: Carici-Quercetum Neuhäusl in Mikyška et al. 1968
Lesnická typologie: 3Z Zakrslá dubová bučina (kromě 3Z8), 3Y Skeletová dubová bučina, 3N Kamenitá kyselá dubová bučina, 3M Chudá dubová bučina, 3I Uléhavá kyselá dubová bučina, 3K Kyselá dubová bučina, 3S8 Svěží dubová bučina ochuzená, 3O Jedlodubová bučina (6 – šťavelová, 7 – ostřicová, 8 – s metlicí trsnatou), 4Z Zakrslá bučina (kromě 4Z8), 4Y Skeletová bučina, 4N Kamenitá kyselá bučina, 4M Chudá bučina, 4I Uléhavá kyselá bučina, 4K Kyselá bučina, 4S5 Svěží bučina ochuzená, 4O Svěží dubová jedlina, 4P Kyselá dubová jedlina, 4Q Chudá dubová jedlina, 4G Podmáčená dubová jedlina, 5Z Zakrslá jedlová bučina (kromě 5Z8), 5Y Skeletová jedlová bučina, 5N Kamenitá kyselá jedlová bučina, 5M Chudá jedlová bučina, 5I Uléhavá kyselá jedlová bučina, 5K Kyselá jedlová bučina, 5S6 Svěží jedlová bučina ochuzená, 5O Svěží (buková) jedlina (1 – šťavelová, 2 – ostřicová), 5P Kyselá jedlina, 5Q Chudá jedlina, 5T Podmáčená chudá jedlina, 5G Podmáčená jedlina, 6Z Zakrslá smrková bučina (kromě 6Z8 na čedičích, PLO 4, 5, 18, 19 a 21), 6Y Skeletová smrková bučina, 6N Kamenitá kyselá smrková bučina, 6M Chudá smrková bučina, 6I Uléhavá kyselá smrková bučina, 6K Kyselá smrková bučina, 6S4 Svěží smrková bučina ochuzená, 6O Svěží smrková jedlina, 6P Kyselá smrková jedlina, 6Q Chudá smrková jedlina

Pokračovat ve čtení “Acidofilní bučiny (Svaz Luzulo-Fagion sylvaticae)”

Květnaté bučiny (Svaz Fagion sylvaticae)

Fytocenologie: Svaz Fagion sylvaticae Luquet 1926: Tilio platyphylli-Fagetum sylvaticae Klika 1939, Tilio cordatae-Fagetum sylvaticae Mráz 1960, Melico unifl orae-Fagetum sylvaticae Seibert 1954, Carici pilosae-Fagetum sylvaticae Oberdorfer 1957, Dentario enneaphylli-Fagetum sylvaticae Oberdorfer ex Matuszkiewicz et Matuszkiewicz 1960, Dentario glandulosae-Fagetum sylvaticae Matuszkiewicz ex Guzikowa et Kornaś 1969, Violo reichenbachianae-Fagetum sylvaticae Moravec 1979, Festuco  altissimae-Fagetum sylvaticae Schlüter in Grüneberg et Schlüter 1957, Galio rotundifolii-Abietetum albae Wraber (1955) 1959
Lesnická typologie: 3X Dřínová bučina (na čedičích, PLO 4), 3Z8 Zakrslá dubová bučina lipnicová, 3F Svahová dubová bučina, 3A Lipodubová bučina (kromě 3A9), 3C Vysýchavá dubová bučina (kromě 3C4), 3S Svěží dubová bučina (kromě 3S8), 3H Hlinitá dubová bučina (viz také L3.2), 3B Bohatá dubová bučina, 3D Obohacená dubová bučina, 3V Vlhká dubová bučina, 3O Jedlodubová bučina (kromě 3O6, 3O7 a 3O8), 4Z8 Zakrslá bučina lipnicová, 4F Svahová bučina, 4A Lipová bučina (kromě 4A9), 4C Vysýchavá bučina (kromě 4C1), 4S Svěží bučina (kromě 4S5), 4H Hlinitá bučina, 4B Bohatá bučina, 4D Obohacená bučina, 4V Vlhká bučina, 4O Svěží dubová jedlina, 5Z8 Zakrslá jedlová bučina živná, 5F Svahová jedlová bučina, 5A Klenová bučina, 5C  Vysýchavá jedlová bučina, 5S Svěží jedlová bučina (kromě 5S6), 5H Hlinitá jedlová bučina, 5B Bohatá jedlová bučina, 5D Obohacená jedlová bučina, 5V Vlhká jedlová bučina, 5O Svěží (buková) jedlina (kromě 5O1 a 5O2), 6Z8 Zakrslá smrková bučina živná (na čedičích, PLO 4, 5, 18, 19 a 21), 6F Svahová smrková bučina, 6S Svěží smrková bučina (kromě 6S4), 6H Hlinitá smrková bučina, 6B Bohatá smrková bučina, 6D Obohacená smrková bučina, 6V Vlhká smrková bučina

Pokračovat ve čtení “Květnaté bučiny (Svaz Fagion sylvaticae)”

Bučiny

Bučiny jsou listnaté nebo smíšené lesy středních až vyšších poloh s dominantním bukem lesním (Fagus sylvatica) a někdy s příměsí dalších mezofilních listnáčů (např. Acer pseudoplatanus a Tilia cordata) nebo jehličnanů (Abies alba a Picea abies). Pokračovat ve čtení “Bučiny”

Suťové lesy (Svaz Tilio-Acerion)

Fytocenologie: Svaz Tilio-Acerion Klika 1955: Aceri pseudoplatani-Carpinetum betuli Klika 1941, Lunario redivivae-Aceretum Schlüter in Grüneberg et Schlüter 1957, Phyllitido scolopendrii-Fraxinetum excelsioris Schwickerath 1938, Arunco sylvestris-Aceretum pseudoplatani Moor 1952, Mercuriali perennis-Fraxinetum excelsioris (Klika 1942) Husová in Moravec et al. 1982, Seslerio albicantis-Tilietum cordatae Chytrý et Sádlo 1997
Lesnická typologie: 1J Habrová javořina, 1A Javorohabrová doubrava (kromě 1A9, PLO 35), 2A Javorobuková doubrava, 3J Lipová javořina, 3U Javorová jasenina, 5J Suťová (jilmojasanová) javořina, 5U Vlhká jasanová javořina, 6J Suťová jilmovosmrková javořina

Pokračovat ve čtení “Suťové lesy (Svaz Tilio-Acerion)”

Panonské dubohabřiny (Svaz Carpinion)

Fytocenologie: Svaz Carpinion Issler 1931: Primulo veris-Carpinetum betuli Neuhäusl et Neuhäuslová ex Neuhäuslová-Novotná 1964, Fraxino pannonicae-Carpinetum betuli Soó et Borhidi in Soó 1962
Lesnická typologie: 1A9 Javorohabrová doubrava vápencová se strdivkou jednokvětou, PLO 35, 1C Suchá habrová doubrava (2 – s lipnicí, 3 – s válečkou),
1S Habrová doubrava na píscích (2 – válečková, 4 – se strdivkou, 5 – s tolitou, 6 – druhotná kostřavová s lipnicí úzkolistou, 8 – na oglejených půdách vátých písků), 1B1 Bohatá habrová doubrava lipnicová, 1D Obohacená habrová doubrava (1 – válečková na píscích, 3 – bršlicová v depresích, PLO 36, 4 – konvalinková, 5 – bažanková, 6 – strdivková, 8 – válečková), 1V2 Vlhká habrová doubrava bršlicová, 1O3 Lipová doubrava se třtinou rákosovitou, PLO 35, 1P3 Svěží březová doubrava vátých písků, 2X Dřínová doubrava s bukem.

Pokračovat ve čtení “Panonské dubohabřiny (Svaz Carpinion)”

Karpatské dubohabřiny (Svaz Carpinion)

Fytocenologie: Svaz Carpinion Issler 1931: Carici pilosae-Carpinetum betuli Neuhäusl et Neuhäuslová 1964
Lesnická typologie: 2I5 Uléhavá kyselá buková doubrava se třtinou rákosovitou na plošinách a mírných svazích, PLO 36  2S Svěží buková doubrava (2 – biková s ostřicí prstnatou na plošinách a svazích, PLO 37 a 38, 5 – biková s lipnicí hajní na svazích a hřbetech, PLO 36, 9 – svahová, PLO 36), 2H Hlinitá buková doubrava (2 – s ostřicí chlupatou na mírných svazích, PLO 36, 37 a 38, 3 – s ostřicí chlupatou na plochých hřbetech, PLO 36, 37 a 38, 4 – s ostřicí horskou na mírných svazích, PLO 36, 37 a 38, 7 – oglejená v mělkých prohybech plošin, PLO 36, 8 – strdivková, PLO 36 a 38, 9 – svahová, PLO 36), 2B Bohatá buková doubrava (2 – strdivková na svazích, PLO 36 a 38, 4 – válečková na svazích, PLO 36, 37 a 38, 5 – s ostřicí chlupatou a strdivkou, PLO 36, 6 – strdivková na hřebenech, PLO 36, 37 a 38), 2O5 (Jedlo)buková doubrava ostřicová na sníženinách plošin a hřbetech, PLO 37

Pokračovat ve čtení “Karpatské dubohabřiny (Svaz Carpinion)”

Polonské dubohabřiny (Svaz Carpinion)

Fytocenologie: Svaz Carpinion Issler 1931: Tilio cordatae-Carpinetum betuli Traczyk 1962
Lesnická typologie: 3F1 Svahová dubová bučina kapradinová, 3C Vysýchavá dubová bučina (1 – biková teplomilná, 2 – lipnicová, 9 – lipnicová na příkrých svazích), 3S1 Svěží dubová bučina šťavelová, 3H Hlinitá dubová bučina (5 – oglejená, 6 – na pískoštěrkovitých morénách), 3D5 Obohacená dubová bučina s ostřicí chlupatou.

Pokračovat ve čtení “Polonské dubohabřiny (Svaz Carpinion)”

Dubohabřiny

Dubohabřiny jsou tvořeny habrem obecným (Carpinus betulus) a dubem zimním (Quercus petraea agg.) nebo dubem letním (Q. robur), v podúrovni stromového patra s častou příměsí lípy srdčité (Tilia cordata) nebo javoru babyky (Acer campestre). Podle způsobu obhospodařování v minulosti a podle vlhkosti půdy kolísá podíl hlavních dřevin od porostů čistě habrových přes smíšené k čistě dubovým. Pokračovat ve čtení “Dubohabřiny”