Když dnes lesníci rozhodují, jaké dřeviny vysadit na konkrétním stanovišti, neřídí se jen zkušeností nebo okamžitým stavem porostu. Opírají se o typologické mapy, které popisují dlouhodobé přírodní podmínky lesa: půdu, reliéf, klima, vodní režim i rostlinná společenstva. Za tímto způsobem uvažování stojí mimo jiné práce Aloise Zlatníka – botanika, lesníka, fytocenologa, pedagoga a ochránce přírody, který dokázal propojit přesnou terénní vědu s praktickými potřebami lesního hospodářství. Pokračovat ve čtení „Alois Zlatník: lesník, fytocenolog a zakladatel geobiocenologie“
Josef Konšel: kněz a lesník, který položil základy moderního pěstění lesů
Josef Konšel patří k lesníkům, jejichž myšlenky přežily svého autora o víc než půl století. Narodil se na Hané, ale jeho profesní život srostl s lesy jihovýchodní Moravy — od beskydských svahů arcibiskupských panství až po lužní porosty v povodí Moravy, které procházel jako mladý zařizovatel s měřickými přístroji. Byl knězem, kterého arcibiskup poslal studovat les, a stal se z něj jeden ze zakladatelů novodobého českého pěstění lesů. Právě proto patří jeho příběh i sem, na pomezí Karpat: památník mu dnes stojí v Beskydech a jeho zásady péče o les se v regionu uplatňují dodnes. Pokračovat ve čtení „Josef Konšel: kněz a lesník, který položil základy moderního pěstění lesů“
Vývoj hospodářské úpravy lesů v českých zemích: od Carlowitze k digitálním plánům
Hospodářská úprava lesů je obor, který stojí mezi matematikou, ekologií a politikou. Dnes ji veřejnost zná spíš zprostředkovaně – přes lesní hospodářské plány, oblastní plány rozvoje lesů, mapy věkových tříd nebo kontroverze kolem holosečí a kalamit. Její kořeny ale sahají do doby, kdy se evropská společnost poprvé zalekla, že les není nevyčerpatelný, a že bez chladné kalkulace zítra nebude z čeho topit, tavit ani stavět. Příběh této disciplíny je zároveň příběhem české krajiny – od barokní reformy lesního hospodaření v rakouské monarchii přes smrkovou mánii 19. století až po dnešní hledání odolných lesů v době klimatické změny. Pokračovat ve čtení „Vývoj hospodářské úpravy lesů v českých zemích: od Carlowitze k digitálním plánům“
Julius Wiehl: lesník a tvůrce lesních plánů lichtenštejnských panství
Julius Wiehl patří mezi ty lesníky, jejichž práce přetrvala v lesích Moravy doslova celá staletí – ne jako nápis na kameni, ale jako způsob, jakým stromy rostou, jak jsou rozčleněny lesní silnice a jak se pěstovaly porosty na knížecích panstvích Lichtenštejnů. Přesto se jeho jméno mimo odborné lesnické kruhy příliš nezmiňuje. Wiehl byl v druhé polovině 19. a na počátku 20. století jedním z nejdůležitějších lesních odborníků v českých zemích: taxátor, reformátor hospodářské úpravy lesů a zakladatel muzea, jehož sbírky dosud uchovává Úsov na severní Moravě. Pokračovat ve čtení „Julius Wiehl: lesník a tvůrce lesních plánů lichtenštejnských panství“
Jan Bernard: Lesník, který zachraňoval zpustošené Valašsko
Valašsko na konci 19. století stálo na pokraji ekologického kolapsu. Desítky let bezohledného drancování lesů proměnily kdysi hluboké hvozdy v holé svahy, z nichž se při každém dešti valila do údolí ničivá voda. Právě v této pohnuté době se do čela vsetínského panství postavil muž, který pochopil, že les není jen továrna na dřevo, ale složitý organismus držící krajinu pohromadě. Jan Bernard, lesník a vizionář, zahájil na Vsetínsku záchrannou misi, jež položila základy moderního a odpovědného lesnictví v moravských Karpatech.
Pokračovat ve čtení „Jan Bernard: Lesník, který zachraňoval zpustošené Valašsko“