Leoš Janáček patří k nemnoha českým skladatelům, jejichž dílo dnes pravidelně zní v New Yorku, Londýně i Tokiu, a přesto zůstává neoddělitelně spjato s konkrétním koutem východní Moravy. Narodil se v Hukvaldech pod Beskydami, žil v Brně a celý život se vracel k řeči, písním a krajině moravských Karpat. Jeho příběh je příběhem vesnického učitelského syna, který přetavil nářečí Lašska a melodiku slováckých písní v moderní hudební jazyk dvacátého století. Právě proto je Janáček tématem pro Moravské Karpaty: jeho hudba je beze zbytku regionální i světová zároveň. Pokračovat ve čtení „Leoš Janáček: skladatel, který proměnil řeč Moravy v hudbu“
Mikulčice – slovanské hradiště a centrum Velké Moravy
Pod korunami lužního lesa u řeky Moravy, jen pár kilometrů od dnešní obce Mikulčice na Hodonínsku, se ukrývá jedno z nejdůležitějších míst raného středověku ve střední Evropě. V 9. století zde stálo opevněné sídlo s kamennými kostely, knížecím palácem a hřbitovy plnými šperků, jaké by tehdy nezahanbily žádný franský dvůr. Hradiště Mikulčice-Valy je dnes národní kulturní památkou a jedním z nejlépe prozkoumaných velkomoravských center vůbec – a právě proto patří mezi klíčové kapitoly příběhu moravských Karpat. Pokračovat ve čtení „Mikulčice – slovanské hradiště a centrum Velké Moravy“
Velká Morava: říše uprostřed Evropy
Velká Morava bývá v učebnicích zkracována na pár jmen a letopočtů, ale ve skutečnosti šlo o první stát, který na území dnešní Moravy a přilehlého Slezska propojil řemesla, mocenská centra, dálkový obchod a vlastní písemnou kulturu. Mezi řekou Moravou a Bílými Karpatami stála hradiska, která se velikostí blížila tehdejším evropským městům, a v jejich stínu vznikala vrstva specializovaných řemeslníků, písařů a duchovních. Tento text shrnuje, co o Velké Moravě dnes víme z archeologie a písemných pramenů, kde stála její mocenská srdce a jak její odkaz tvaruje krajinu jihovýchodní a střední Moravy dodnes. Pokračovat ve čtení „Velká Morava: říše uprostřed Evropy“
František Sušil: kněz a folklorista, který zachránil moravskou lidovou píseň
Pochází z malého městečka u Vyškova, ale svůj život prožil mezi knihami brněnského alumnátu a vesnicemi východní Moravy. František Sušil byl římskokatolický kněz, profesor biblistiky a básník — a přesto se do dějin zapsal především jako muž, který během několika desetiletí 19. století systematicky zaznamenal několik tisíc moravských lidových písní. Bez něj by velká část toho, co dnes zní z dechových kapel, cimbálovek i koncertních pódií, patrně nezněla vůbec. Pro region moravských Karpat — Slovácko, Valašsko, Lašsko, Těšínsko — je Sušilovo dílo pramenem, k němuž se folkloristé i muzikologové vracejí dodnes. Pokračovat ve čtení „František Sušil: kněz a folklorista, který zachránil moravskou lidovou píseň“
Salomon Mayer Rothschild: bankéř, který přivezl na Moravu páru, ocel a uhlí
Salomon Mayer Rothschild patří mezi postavy, bez nichž by východní Morava a Ostravsko v 19. století vypadaly jinak. Vídeňský bankéř, druhý syn zakladatele rothschildovské dynastie, propojil rakouské finance s technikou, prosadil první parostrojní železnici v habsburské monarchii a koupil hutě, které proměnily Vítkovice z polní vsi v jedno z průmyslových center střední Evropy. Jeho stopa vede od bankovních domů ve Frankfurtu a Vídni přes koleje Severní dráhy císaře Ferdinanda až k vysokým pecím u Ostravice – a právě proto patří jeho příběh i na Moravské Karpaty. Pokračovat ve čtení „Salomon Mayer Rothschild: bankéř, který přivezl na Moravu páru, ocel a uhlí“
První pozemková reforma a lesní majetky
Vznik Československa v říjnu 1918 spustil jeden z největších přesunů půdy ve střední Evropě 20. století. Necelý rok po vyhlášení republiky přijal nový stát zákon, který umožnil zabrat velké pozemkové majetky – a pro lesy to znamenalo zásah, jehož důsledky jsou v mapě vlastnictví patrné dodnes. Východní Morava a navazující Slezsko byly v tomto ohledu mimořádně pestré: v krátkém pásu od Chřibů přes Pomoraví, Bílé Karpaty, Hostýnské a Vsetínské vrchy až po Beskydy se potkávaly državy Lichtenštejnů, olomouckého arcibiskupství, Habsburků, regionálních hraběcích rodů, průmyslníků i tisíců drobných vlastníků.
Pozemková reforma se často popisuje jako rozdělení panské půdy mezi bezzemky. U lesů je ale příběh složitější. Pole se skutečně parcelovala mezi rolníky, legionáře, obce a zbytkové statky. Velké lesní komplexy však stát většinou nerozdrobil. Považoval je za strategický majetek, zdroj dřeva, prostor obrany i základ budoucí státní lesnické správy. Právě proto reforma nevytvořila jen novou sociální mapu venkova, ale také novou mapu československého lesnictví. Pokračovat ve čtení „První pozemková reforma a lesní majetky“
Vývoj hospodářské úpravy lesů v českých zemích: od Carlowitze k digitálním plánům
Hospodářská úprava lesů je obor, který stojí mezi matematikou, ekologií a politikou. Dnes ji veřejnost zná spíš zprostředkovaně – přes lesní hospodářské plány, oblastní plány rozvoje lesů, mapy věkových tříd nebo kontroverze kolem holosečí a kalamit. Její kořeny ale sahají do doby, kdy se evropská společnost poprvé zalekla, že les není nevyčerpatelný, a že bez chladné kalkulace zítra nebude z čeho topit, tavit ani stavět. Příběh této disciplíny je zároveň příběhem české krajiny – od barokní reformy lesního hospodaření v rakouské monarchii přes smrkovou mánii 19. století až po dnešní hledání odolných lesů v době klimatické změny. Pokračovat ve čtení „Vývoj hospodářské úpravy lesů v českých zemích: od Carlowitze k digitálním plánům“
Thunové v Kvasicích: šlechtický rod, který dal městečku tvář
Kvasice leží na jihovýchodní Moravě, jen několik kilometrů od Kroměříže, a málokdo by při pohledu na zámek obklopený anglickým parkem tušil, kolik vrstev šlechtické správy se za jeho zdmi skrývá. Po více než sto let – od poloviny 19. století do konce druhé světové války – patřilo toto panství rodu Thun-Hohensteinů, jednomu z nejstarších aristokratických rodů habsburské monarchie. Jejich přítomnost zanechala v Kvasicích stopy, které jsou v krajině i v paměti místních lidí čitelné dodnes. Pokračovat ve čtení „Thunové v Kvasicích: šlechtický rod, který dal městečku tvář“
Komínky: Tajemství chřibské sopky
Nedaleko Uherského Hradiště v pohoří Chřiby leží na kótě Komínky skupina pískovcových skal. Místo získalo neobvyklé označení „Ohňová hora“ díky skutečné události z počátku 20. století. Původně drobná příhoda se rychle změnila v novinářskou senzaci, která překročila hranice tehdejší monarchie. Ukazuje, jak se i v klidné lesnaté krajině může zrodit událost překvapivých rozměrů.
Pokračovat ve čtení „Komínky: Tajemství chřibské sopky“
Tomáš Garrigue Masaryk: Od slováckých kořenů k srdci Valašska
Tomáš Garrigue Masaryk se narodil na jižní Moravě a zemřel jako uznávaný zakladatel Československa – ale mezi těmito dvěma body leží životní příběh, který je pevně svázán i s východní Moravou. Valašsko a Slovácko mu nebyly cizí krajinou: zastupoval je v parlamentu, procházel jeho vesnicemi, přijímal od místních čestné občanství. Pro čtenáře Moravských Karpat je Masaryk nejen národním symbolem, ale i člověkem, jehož politická dráha vyrůstala z porozumění moravskému venkovu. Pokračovat ve čtení „Tomáš Garrigue Masaryk: Od slováckých kořenů k srdci Valašska“