Klimatické oblasti dle Evžena Quitta (1971)

Quittova klasifikace podnebí je nejpoužívanější v ČR a SR. Oproti Köppen-Geigerově vznikala pro regionální, resp. státní úroveň (pro ČSSR) a je tedy jemnější.

Klimatické oblasti podle Quittovi klasifikace (1971)
Klimatické oblasti podle Quittovi klasifikace (1971)

Obecná charakteristika Quittovi klasifikace

Evžen Quitt vycházel z klimatologických dat, zejména z Atlasu podnebí ČSR, na jejichž základě vybral 14 klimatologických charakteristik. Co se týče teplotních poměrů, jednalo se o průměrnou teplotu vzduchu v lednu, dubnu, červenci a říjnu, průměrný počet letních dnů (s nejvyšší teplotou ≥ 25 °C), mrazových (s nejnižší teplotou ≤ -0,1 °C) a ledových (s maximální teplotou ≤ 0,1 °C) dnů a počet dnů s průměrnou teplotou minimálně 10 °C. Pro srážkové poměry byly vybrány srážkové úhrny ve vegetačním období (od dubna do září) a v chladnější polovině roku (od října do března), počet dnů se srážkami minimálně 1 mm a počet dnů se sněhovou pokrývkou. Z ostatních klimatických charakteristik Quitt zvolil počet jasných dnů (oblačnost zabírá méně než 20 % oblohy) a zamračených dnů (více než 80 %). Těchto 14 charakteristik podává dobré informace o klimatických poměrech z hlediska technických, rekreačních a zemědělských účelů (Quitt, 1971). Sám Quitt totiž popisuje, že: „velké množství klimatických prvků nás nutí k (…) zevšeobecňování, jehož míra závisí na účelu, jemuž má regionalizace sloužit“ (Quitt, 1971, s. 7).

Původně bylo podnebí klasifikováno podle přiřazení 14 vybraných charakteristik podnebí každému čtverci o velikosti strany 3 km. Celé zkoumané území (oblast ČSSR) bylo rozděleno na tyto čtverce, ke kterým byly vztaženy hodnoty vyjadřující počet změn klimatických charakteristik mezi jedním a sousedním čtvercem. Hranice vydělených jednotek podnebí byly vedeny místy, kde docházelo k největším změnám. Tímto způsobem vzniklo pro ČSSR 23 jednotek ve třech hlavních oblastech: v teplé pět (T1 až T5), v mírně teplé 11 (MT1 až MT11) a v chladné sedm (CH1 až CH7). Nejvyšší číslo u uvedených jednotek znamená vždy nejteplejší a nejsušší oblast (T5, MT11 a CH7).

Evžen Quitt (22. července 1933 – 19. srpna 2013) byl český geograf a klimatolog, rozený Zlíňák. V letech 1963 až 1972 vedl klimatologické oddělení ústavu a od roku 1993 působil v brněnské pobočce Ústavu geoniky Akademie věd České republiky. V akademii věd byl pracovně činný až do roku 2009. Je autorem klimatické regionalizace Československa, která byla v 70. letech publikována pod názvem Klimatické oblasti Československa. (Wikipedie)

Na území naší republiky se vyskytuje jen 13 z 23 jednotek (ostatní se nacházejí na území Slovenska) ve třech klimatických oblastech, které jsou podle Quitta (1971) následující:

Teplá klimatická oblast (T)

V ČR se vyskytuje jen jednotka T2 a T4. T4 představuje nejteplejší a nejsušší oblast na našem území.

Tab. 1 – Klimatické charakteristiky teplé oblasti (zdroj: Quitt, 1971)

Klimatická charakteristika teplé oblasti T4 T2
Počet letních dní 60–70 50–60
Počet dní s prům. teplotou 10 °C a více 170–180 160–170
Počet dní s mrazem 100–110 100–110
Počet ledových dní 30–40 30–40
Prům. lednová teplota  -2 až -3  -2 až -3
Prům. červencová teplota 19–20 18–19
Prům. dubnová teplota 9–10 8–9
Prům. říjnová teplota 9–10  7–9
Prům. počet dní se srážkami 1 mm a více 80–90 90–100
Suma srážek ve vegetačním období 300–350 350–400
Suma srážek v zimním období 200–300 200–300
Suma srážek celkem 500–650 550–700
Počet dní se sněhovou pokrývkou 40–50 40–50
Počet zatažených dní 110–120 120–140
Počet jasných dní 40–60 40–50

T2

Jaro je poměrně krátké, teplé až mírně teplé, léto je teplé dlouhé a suché, podzim je poměrně krátký, teplý až mírně teplý, zima je krátká, suchá až velmi suchá. Klimatická jednotky T2 se nachází v Polabí, Poohří, na Žatecku a v Mostecké pánvi.

T4

Jaro je velmi krátké a teplé, léto je velmi dlouhé, velmi suché a velmi teplé, podzim je velmi krátký a teplý, zima je velmi krátká, teplá, suchá až velmi suchá. Klimatická jednotky T4 se nachází v Dyjskosvrateckém a Dolnomoravském úvalu.

Mírně teplá klimatická oblast (MT)

Na území Česka se nachází jen jednotka MT2 až MT5, MT7 a MT9 až MT11. Toto klimatické pásmo na našem území převažuje a plošně souhlasí se středními polohami.

Tab. 2 – Klimatické charakteristiky mírně teplé oblasti (zdroj: Quitt, 1971)

Klimatická charakteristika mírně teplé oblasti MT11 MT10 MT9 MT7 MT5 MT4 MT3 MT2
Počet letních dní 40–50 40–50 40–50 30–40 30–40 20–30 20–30 20–30
Počet dní s prům. teplotou 10 °C a více 140–160 140–160 140–160 140–160 140–160 140–160 120–140 140–160
Počet dní s mrazem 110–130 110–130 110–130 110–130 130–140 110–130 130–160 110–130
Počet ledových dní 30–40 30–40 30–40 40–50 40–50 40–50 40–50 40–50
Prům. lednová teplota -2 až -3 -2 až -3   -3 až -4 -2 až -3 -4 až -5 -2 až -3   -3 až -4 -2 až -3
Prům. červencová teplota 17–18 17–18 17–18 16–17 16–17 16–17 16–17 16–17
Prům. dubnová teplota  7–8  7–8  6–7  6–7  6–7  6–7  6–7  6–7
Prům. říjnová teplota  7–8  7–8  7–8  7–8  6–7  6–7  6–7  6–7
Prům. počet dní se srážkami 1 mm a více 90–100 100–120 100–120 100–120 100–120 110–120 110–120 120–130
Suma srážek ve vegetačním období 350–400 400–450 400–450 400–450 350–450 350–400 350–450 450–500
Suma srážek v zimním období 200–250 200–250 250–300 250–300 250–300 250–300 250–300 250–300
Suma srážek celkem 550–650 600–700 650–750 650–750 600–750 600–700 600–750 700–800
Počet dní se sněhovou pokrývkou 50–60 50–60 60–80 60–80 60–100 60–80 60–100 80–100
Počet zatažených dní 120–150 120–150 120–150 120–150 120–150 150–160 120–150 150–160
Počet jasných dní 40–50 40–50 40–50 40–50 50–60 40–50 40–50 40–50

MT2

Jaro je krátké a mírné, léto je krátké, mírné až mírně chladné, mírně vlhké, podzim je krátký a mírný, zima je mírná, normálně dlouhá, suchá s normálním trváním sněhové pokrývky.

MT3

Jaro je mírné, normálně dlouhé až delší, léto je krátké, mírné až mírně chladné, suché až mírně suché, podzim je mírný, normálně dlouhý až delší, zima je mírná až mírně chladná, suchá až mírně suchá a normálně dlouhá.

MT4

Jaro je mírné a krátké, léto je mírné, krátké, suché až mírně suché, podzim je mírný a krátký, zima je mírně teplá a suchá.

MT5

Jaro je mírné až dlouhé, léto je mírné až mírně chladné, suché až mírně suché, až krátké, podzim je mírný až dlouhý, zima je mírně chladná, suchá až mírně suchá.

MT7

Jaro je krátké a mírné, léto je mírné, mírně suché a normálně dlouhé, podzim je krátký a mírně teplý, zima je mírně chladná, suchá až mírně suchá a normálně dlouhá.

MT9

Jaro je mírně teplé a krátké, léto je dlouhé, teplé, suché až mírně suché, podzim je mírně krátký a teplý, zima je mírná, suchá a krátká.

MT10

Jaro je mírně teplé a krátké, léto je dlouhé, teplé a suché, podzim je mírně teplý a krátký, zima je mírně teplá, velmi suchá a krátká.

MT11

Jaro je mírně teplé a krátké, léto je dlouhé, teplé a suché, podzim je mírně teplý a krátký, zima je mírně teplá, velmi suchá a krátká s krátkým trváním sněhové pokrývky.

Chladná klimatická oblast (CH)

Z hlediska orografických podmínek (horstva s relativně malými nadmořskými výškami) se v ČR vymezují jen tři jednotky v této klimatické oblasti: CH4, CH6 a CH7. Do této chladné klimatické oblasti patří v ČR území vyšších poloh (pohraniční hory, vrcholky Brd, České středohoří a Českomoravská vrchovina) s tím, že CH4 zaujímá jen nejvyšší vrcholky Krkonoš, Krušných hor a Šumavy.

Tab. 3 – Klimatické charakteristiky chladné oblasti (zdroj: Quitt, 1971)

Klimatická charakteristika chladné oblasti CH7 CH6 CH4
Počet letních dní  10–30  10–30  0–20
Počet dní s prům. teplotou 10 °C a více  120–140  120–140  80–120
Počet dní s mrazem  140–160  140–160  160–180
Počet ledových dní  50–60  60–70  60–70
Prům. lednová teplota  -3 až -4   -4 až -5   -6 až -7
Prům. červencová teplota 15–16  14–15   12–14
Prům. dubnová teplota 4–6  2–4   2–4
Prům. říjnová teplota 6–7  5–6   4–5
Prům. počet dní se srážkami 1 mm a více 120–130  140–160   120–140
Suma srážek ve vegetačním období 500–600  600–700  600–700
Suma srážek v zimním období 350–400  400–500   400–500
Suma srážek celkem 850–1000 1000–1200 1000–1200
Počet dní se sněhovou pokrývkou 100–120  120–140   140–160
Počet zatažených dní 150–160  150–160   130–150
Počet jasných dní 40–50  40–50   30–40

CH4

Jaro je dlouhé a chladné, léto je velmi krátké, chladné a vlhké, podzim je dlouhý a mírně chladný, zima je velmi dlouhá, velmi chladná, vlhká s dlouhým trváním sněhové pokrývky.

CH6

Jaro je dlouhé a chladné, léto je krátké až velmi krátké, mírně chladné, vlhké až velmi vlhké, podzim je dlouhý a mírně chladný, zima je velmi dlouhá, mírně chladná a vlhká.

CH7

Jaro je dlouhé a mírně chladné, léto je velmi krátké až krátké, mírně chladné a vlhké, podzim je dlouhý a mírný, zima je dlouhá, mírně vlhká s dlouhým trváním sněhové pokrývky.

Zastoupení klimatických jednotek dle Quitta (1971) v moravských Karpatech

Zastoupení klimatických jednotek dle Quitta (1971) v moravských Karpatech je možné nalézt na samostatném příspěvku zde.

Zdroj: Minářová, J., Aktuální stav problematiky klasifikace klimatu, Přírodovědecká fakulta, bakalářská práce, Univerzita Karlova v Praze, Praha 2011

Zastoupení klimatických jednotek E. Quitta v moravských Karpatech

Na základě geografické analýzy vrstev geomorfologie a klimatického členění dle Evžena Quitta (1971) v prostředí GIS (pomocí nástroje QGIS) jsou vypočteny následující zastoupení klimatických jednotek E. Quitta v dílčích geomorfologických jednotkách.

Plochy jednotek jsou vyjádřeny v relativním zastoupení, u každé dílčí geomorfologické jednotky je uvedena plocha v hektarech, takže je možné zjistit přepočtem i plochy dílčích klimatických jednotek.

Geomorfologická podprovincie

Klimatické jednotky [%] CH4 CH6 CH7 MT10 MT11 MT2 MT3 MT4 MT5 MT7 MT9 T2 T4 Celkový součet [ha]
Česká vysočina 0,6% 2,9% 10,9% 8,2% 13,6% 4,0% 12,8% 4,4% 8,4% 11,5% 8,1% 14,5% 0,0% 6642454,2
Středoevropská nížina 0,0% 0,0% 0,0% 91,6% 0,0% 0,0% 0,0% 0,0% 0,0% 0,2% 8,3% 0,0% 0,0% 39344,1
Západní Karpaty 0,4% 4,8% 6,0% 19,8% 6,5% 7,2% 0,0% 0,0% 3,2% 2,4% 7,1% 25,9% 16,7% 1111675,3
Západopanonská pánev 0,0% 0,0% 0,0% 0,0% 0,0% 0,0% 0,0% 0,0% 0,0% 0,0% 0,0% 2,0% 98,0% 95760,6
Celkový součet [%] 0,5% 3,1% 10,0% 10,1% 12,4% 4,4% 10,8% 3,7% 7,5% 10,1% 7,9% 15,9% 3,6% 7889234,1

Geomorfologická soustava

Klimatické jednotky [%] CH4 CH6 CH7 MT10 MT11 MT2 MT5 MT7 MT9 T2 T4 Celkový součet [ha]
Středopolské nížiny 0,0% 0,0% 0,0% 91,6% 0,0% 0,0% 0,0% 0,2% 8,3% 0,0% 0,0% 39344,1
Vídeňská pánev 0,0% 0,0% 0,0% 0,0% 0,0% 0,0% 0,0% 0,0% 0,0% 2,0% 98,0% 95760,6
Vnější Západní Karpaty 0,6% 7,4% 9,3% 16,2% 7,8% 11,2% 5,0% 3,7% 10,7% 20,3% 7,8% 718661,7
Vněkarpatské sníženiny 0,0% 0,0% 0,0% 26,3% 4,1% 0,0% 0,0% 0,0% 0,6% 36,1% 32,9% 393013,6
Celkový součet [%] 0,4% 4,3% 5,4% 20,5% 5,8% 6,4% 2,9% 2,1% 6,6% 23,2% 22,4% 1246780,0

Geomorfologická podsoustava

Klimatické jednotky [%] CH4 CH6 CH7 MT10 MT11 MT2 MT5 MT7 MT9 T2 T4 Celkový součet [ha]
Jihomoravská pánev 0,0% 0,0% 0,0% 0,0% 0,0% 0,0% 0,0% 0,0% 0,0% 2,0% 98,0% 95760,6
Jihomoravské Karpaty 0,0% 0,0% 0,0% 0,0% 0,0% 0,0% 0,0% 0,0% 0,0% 0,0% 100,0% 8523,3
Severní Vněkarpatské sníženiny 0,0% 0,0% 0,0% 100,0% 0,0% 0,0% 0,0% 0,0% 0,0% 0,0% 0,0% 47993,0
Slezská nížina 0,0% 0,0% 0,0% 91,6% 0,0% 0,0% 0,0% 0,2% 8,3% 0,0% 0,0% 39344,1
Slovensko-moravské Karpaty 0,2% 4,0% 6,8% 15,9% 0,0% 4,5% 16,2% 8,1% 17,2% 26,7% 0,4% 222340,3
Středomoravské Karpaty 0,0% 0,0% 0,0% 0,0% 30,7% 0,0% 0,0% 0,0% 2,3% 41,5% 25,5% 183250,0
Západní Beskydy 2,5% 27,9% 32,2% 0,0% 0,0% 31,8% 0,0% 4,2% 1,4% 0,0% 0,0% 158848,6
Západní Vněkarpatské sníženiny 0,0% 0,0% 0,0% 16,1% 4,6% 0,0% 0,0% 0,1% 0,7% 41,1% 37,5% 345020,5
Západobeskydské podhůří 0,0% 0,0% 0,2% 55,5% 0,0% 13,6% 0,0% 1,1% 22,2% 7,3% 0,0% 145699,5
Celkový součet [%] 0,4% 4,3% 5,4% 20,5% 5,8% 6,4% 2,9% 2,1% 6,6% 23,2% 22,4% 1246780,0

Geomorfologický celek

Klimatické jednotky [%] CH4 CH6 CH7 MT10 MT11 MT2 MT5 MT7 MT9 T2 T4 Celkový součet [ha]
Bílé Karpaty 0,0% 0,0% 7,7% 16,4% 0,0% 0,0% 46,6% 6,4% 14,6% 8,2% 0,2% 60597,6
Dolnomoravský úval 0,0% 0,0% 0,0% 0,0% 0,0% 0,0% 0,0% 0,0% 0,0% 2,0% 98,0% 95760,6
Dyjsko-svratecký úval 0,0% 0,0% 0,0% 0,0% 0,3% 0,0% 0,0% 0,0% 0,0% 10,7% 89,0% 145220,1
Hornomoravský úval 0,0% 0,0% 0,0% 9,0% 7,1% 0,0% 0,0% 0,1% 0,5% 83,3% 0,0% 131895,0
Hostýnsko-vsetínská hornatina 2,4% 14,6% 30,1% 0,0% 0,0% 45,7% 0,0% 4,1% 3,0% 0,0% 0,0% 67794,5
Chřiby 0,0% 0,0% 0,0% 0,0% 76,8% 0,0% 0,0% 0,0% 12,8% 10,1% 0,2% 32893,3
Jablunkovská brázda 0,0% 0,0% 2,3% 0,0% 0,0% 47,7% 0,0% 49,8% 0,2% 0,0% 0,0% 7688,2
Jablunkovské mezihoří 0,0% 0,0% 77,8% 0,0% 0,0% 22,2% 0,0% 0,0% 0,0% 0,0% 0,0% 2744,7
Javorníky 1,9% 39,6% 36,5% 0,0% 0,0% 13,9% 8,0% 0,0% 0,0% 0,0% 0,0% 22520,0
Kyjovská pahorkatina 0,0% 0,0% 0,0% 0,0% 4,8% 0,0% 0,0% 0,0% 0,0% 38,8% 56,4% 48765,8
Litenčická pahorkatina 0,0% 0,0% 0,0% 0,0% 36,6% 0,0% 0,0% 0,0% 0,0% 63,3% 0,0% 56101,3
Mikulovská vrchovina 0,0% 0,0% 0,0% 0,0% 0,0% 0,0% 0,0% 0,0% 0,0% 0,0% 100,0% 8523,3
Moravská brána 0,0% 0,0% 0,0% 80,8% 5,8% 0,0% 0,0% 0,2% 3,0% 10,2% 0,0% 53885,5
Moravskoslezské Beskydy 3,7% 53,9% 34,4% 0,0% 0,0% 7,9% 0,0% 0,0% 0,0% 0,0% 0,0% 63362,0
Opavská pahorkatina 0,0% 0,0% 0,0% 91,6% 0,0% 0,0% 0,0% 0,2% 8,3% 0,0% 0,0% 39344,1
Ostravská pánev 0,0% 0,0% 0,0% 100,0% 0,0% 0,0% 0,0% 0,0% 0,0% 0,0% 0,0% 47993,0
Podbeskydská pahorkatina 0,0% 0,0% 0,2% 55,5% 0,0% 13,6% 0,0% 1,1% 22,2% 7,3% 0,0% 145699,5
Rožnovská brázda 0,0% 2,1% 26,6% 0,0% 0,0% 71,3% 0,0% 0,0% 0,0% 0,0% 0,0% 11533,7
Slezské Beskydy 0,0% 0,0% 62,8% 0,0% 0,0% 33,7% 0,0% 0,0% 3,5% 0,0% 0,0% 5725,6
Vizovická vrchovina 0,0% 0,0% 1,6% 18,3% 0,0% 4,9% 4,2% 10,1% 21,1% 39,1% 0,6% 139222,7
Vyškovská brána 0,0% 0,0% 0,0% 0,0% 21,7% 0,0% 0,0% 0,0% 0,0% 78,3% 0,0% 14019,9
Ždánický les 0,0% 0,0% 0,0% 0,0% 17,9% 0,0% 0,0% 0,0% 0,0% 40,0% 42,1% 45489,6
Celkový součet [%] 0,4% 4,3% 5,4% 20,5% 5,8% 6,4% 2,9% 2,1% 6,6% 23,2% 22,4% 1246780,0

Významná hradiště, hrady a pohřebiště v moravských Karpatech

Stánka obsahuje historické souvislosti, popis a přístup na nejvýznamnější  pravěká a středověká hradiště a pohřebiště v moravských Karpatech. Informace jsou v převážné většině převzaty z digitální publikace 100 zajímavých archeologických lokalit Moravy a Slezska, kterou vydal Národní památkový úřad v roce 2015 v Praze. Pokračovat ve čtení “Významná hradiště, hrady a pohřebiště v moravských Karpatech”

Potenciální přirozená vegetace České republiky

Potenciálně přirozená vegetace e ekologický koncept, který popisuje stav vegetace v přírodě (krajině), který by se vytvořil, pokud by ustala veškerá činnost člověka (bez jeho následujícího ovlivnění). Koncept vychází ze současných podmínek prostředí a respektuje všechny nevratné změny prostředí vytvořené člověkem: umělé vodní nádrže, uměle obnažené skalní substráty, odvodněné bažiny i aluvia. Nepočítá však s vlivy lidské činnosti, které by ustaly, kdyby tato činnost ustala [1]. Tento koncept vytvořil v polovině 50. let 20. století geobotanik Reinhold Tüxen [2]. Pokračovat ve čtení “Potenciální přirozená vegetace České republiky”

Charakteristika fytogeografických oblastí dle Skalického

Termofytikum (Thermophyticum)

Je to oblast extrazonální teplomilné vegetace a květeny (převážně submeridionálního vegetačního pásma) v rámci temperátního pásma, zaujímající území převážné části planárního a kolinního stupně (Zlatníkův vegetační stupeň 1. a převážná část 2. stupně). Sem patří starosídelní oblast, kde došlo od neolitu k trvalému odlesnění, a tak ke konzervaci stepních půd a nelesní vegetace a flóry. Toto území se téměř kryje s rozšířením vápnitých spraší. Pokračovat ve čtení “Charakteristika fytogeografických oblastí dle Skalického”

Vegetační stupně dle Skalického

Ve fytogeografii se pro vyjádření výškové a vegetační stupňovitosti využívají vegetační stupně, které definoval SkalickýKvěteně České socialistické republiky (1988). Stupňovitost současné vegetace je odrazem souhrnu ekologických faktorů (hlavně vliv klimatu, ale i reliéfu, úživnosti podkladu a vodních poměrů) a odchylného historického vývoje vegetace v různých krajinách, včetně vlivu člověka.  Pokračovat ve čtení “Vegetační stupně dle Skalického”

Klasifikace vegetace

Klasifikovat rostlinná společenstva znamená znát všechny aspekty, jež rostliny buď jednotlivě nebo i v celých populacích ovlivňují, a to nejen v současnosti, ale i z hlediska historického vývoje. Možnost klasifikace rostlinných společenstev velmi úzce navazuje na znalosti fytocenologické, fytogeografické, pedologické a klimatologické. Pokračovat ve čtení “Klasifikace vegetace”

Regionálně-fytogeografické členění dle Skalického v Moravských Karpatech

Přehled fytogeografických jednotek v rámci moravských Karpat

Regionální fytogeografické členění České republiky (zdroj: https://pladias.cz/download/phytogeography)

Fytogeografický obvod: Panonské termofytikum (Pannonicum)

Pozn. číslovkou jsou uvedeny fytogeografické okresy, malým písmenem jsou uvedeny fytogeografické podokresy.

a. Dunajovické kopce
b. Pavlovské kopce
c. Milovicko-valtická pahorkatina
a. Dyjsko-svratecký úval
b. Dolnomoravský úval
a. Bučovická pahorkatina
b. Hustopečská pahorkatina
a. Hanácká pahorkatina
b. Hornomoravský úval

Fytogeografický obvod: Karpatské mezofytikum (Mesophyticum carpaticum)

a. Moravská brána vlastní
b. Tršická pahorkatina
a. Ždánický les
b. Litenčické vrchy
c. Chřiby
a. Vsetínská kotlina
b. Veřovické vrchy
83. Ostravská pánev
a. Beskydské podhůří
b. Jablunkovské mezihoří

Fytogeografický obvod: Karpatské oreofytikum (Oreophyticum carpaticum)

a. Radhošťské Beskydy
b. Slezské Beskydy

Zdroje:

  1. SKALICKÝ, V. Květena České socialistické republiky. Příprava vydání Bohumil Slavík, Slavomil Hejný. Svazek 1. Praha: Academia, 1988. 557 s. Kapitola Regionálně fytogeografické členění, s. 103–121.
  2. https://pladias.cz/download/phytogeography