Lučina

Hydrologické charakteristiky

č. hydrologického pořadí 2-03-01-062
plocha povodí [km2] 197,1
délka toku [km] 37,9
prům. průtok u ústí [m3 × s-1] 2,39

Charakter toku

Lučina pramení v nadmořské výšce 685 metrů na sev. úbočí hory Prašivá (843 m) v Moravskoslezských Beskydech.  Celkově její tok zprvu míří sev., později záp. až sev.-záp. směrem. Říčka zpočátku teče sev. směrem k Dobraticím, kde se zprava připojuje potok Zbojičný. U Vojkovic se zprava připojuje potok Šprochůvka a vzápětí nato zleva přivaděč Morávka-Žermanice. Pokračovat ve čtení “Lučina”

Olše (Olza)

Hydrologické charakteristiky

č. hydrologického pořadí 2-03-03-001
plocha povodí [km2] 1118 (479 na území Polska)
délka toku [km] 99
prům. průtok u ústí [m3 × s-1]

Charakter toku

Olše pramení nedaleko polské obce Kamesznica ve Slezských Beskydech v nadmořské výšce 900 m a odtud po 16 km toku Polskem se dostává na území ČR poblíž obce Bukovec. Od vstupu na území ČR teče Olše až k soutoku s Odrou převážně sev.-záp. směrem. V horní části od Jablunkova po Třinec tvoří hranici mezi SlezskýmiMoravskoslezskými Beskydy, takže pravostranné přítoky přitékají ze Slezských Beskyd a levostranné přítoky přitékají z Moravskoslezských Beskyd.  Od Těšína ke Karviné a od Závady k ústí tvoří česko-polskou hranici. Pokračovat ve čtení “Olše (Olza)”

Lomná (Olše)

Hydrologické charakteristiky a charakter toku

Hydrologické charakteristiky

č. hydrologického pořadí 2-03-03-008
plocha povodí [km2] 70,6
délka toku [km] 17,3
prům. průtok u ústí [m3 × s-1] 1,49

Charakter toku

Lomná pramení v nadmořské výšce kolem 870 m na v. svahu Čuboňova (1014 m, mezi horami Malý Polom a Burkov vrch) v Moravskoslezských Beskydech. Celý následující tok Lomné pak směřuje zhruba k SV. Necelé dva kilometry od pramene se v údolí Lomné nachází PP Kyčmol, u které ústí zleva stejnojmenný potok pramenící pod Malým Polomem (1061 m). Zprava se zde připojuje Velký Burkovský potok, pramenící pod vrchem Burkov (1032 m) [1]. Pokračovat ve čtení “Lomná (Olše)”

Ropičanka

Hydrologické charakteristiky

č. hydrologického pořadí 2-03-03-040
plocha povodí [km2] 36,7
délka toku [km] 16,5
prům. průtok u ústí [m3 × s-1] 0,62

Charakter toku

Ropičanka pramení v nadmořské výšce kolem 820 m na sev. svazích hory Ropice (1083 m) v Moravskoslezských Beskydech. Po celé délce svého toku  směřuje zhruba sev. až sev.-vých. směrem. Ve své horní části nese Ropičanka také jméno Řeka. První pravostranným přítokem je potok Javorová, pramenící na záp. svazích Javorového (1032 m). V obci Řeka se připojují zleva PříslopskýJuryský potok a zprava Lavičský potokPokračovat ve čtení “Ropičanka”

Stonávka

Hydrologické charakteristiky

č. hydrologického pořadí 2-03-03-052
plocha povodí [km2] 131,3
délka toku [km] 33,7
prům. průtok u ústí [m3 × s-1] 1,47

Charakter toku

Stonávka pramení v nadmořské výšce kolem 750 m na sev. svahu kóty 861 m (řídce Tancula) vých. od Čuplu (873 m) v Moravskoslezských Beskydech. V rámci celého svého toku pak Stonávka směřuje zhruba sev. směrem. Po třech kilometrech od pramene Stonávka u stejnojmenné osady vystupuje z horského údolí Moravskoslezských Beskydech do Třinecké brázdy a v Komorní Lhotce se slévá s pravostranným přítokem Ráztoka, který pramení na sev. svazích Ropičky (918 m). Pokračovat ve čtení “Stonávka”

Podnebí moravských Karpat

Území moravských Karpat má velmi podobné charakteristiky podnebí jako  celé území České republiky.  Při základním popisu podnebí proto můžeme vycházet z klimatických charakteristik území našeho státu. Specifickým rysem území moravských Karpat ve srovnání se zbytkem České republiky je mírně zvýšená kontinentalita území a větší členitost terénu s charakteristickým  rovnoběžným uspořádáním  pohoří, orientovaných ve směru ZJZ–VSV. Tyto jevy podmiňují specifický klimatický režim – převládající směry větrů, vodní toky, teplotní inverze – vázané na údolí mezi jednotlivými geografickými systémy.

O rozložení jednotlivých klimatických typů v rámci území ČR dobře vypovídají v praxi používané klasifikace podnebí (klimatu)Pokračovat ve čtení “Podnebí moravských Karpat”

Klasifikace klimatu

Účelem klasifikace podnebí je stanovení klimatických typů a vymezení klimatických oblastí jak v globálním měřítku na Zemi, tak v jednotlivých geografických oblastech. Třídění probíhá podle mnoha kvalitativních a kvantitativních hledisek jako jsou teplota vzduchu a půdy, atmosférické srážky, výpar aj. Vůbec nejrozšířenější a nejpoužívanější klasifikací je Köppenova klasifikace podnebí, která spadá do konvenčních klasifikací. V rámci České republiky je nejvíce používanou klasifikací pro hodnocení klimatu (podnebí) s největší pravděpodobností Quittova klasifikace (1971, 2000). Pokračovat ve čtení “Klasifikace klimatu”

Grafy automatických stanic v karpatské oblasti

Grafy zobrazují aktuální naměřená data (interval měření 10 minut) z automatických klimatologických stanic a jsou aktualizovány po 30 minutách.  Čas na ose x je udáván v SEČ. Tato data nejsou nijak verifikována! 

Grafy jsou generovány z dat uložených v klimatologické databázi ČHMÚ. 

Stanice Holešov (profesionální)

Stanice Jablunkov, Návsí

Stanice Luhačovice, Kladná-Žilín

Stanice Lysá hora (profesionální)

Stanice Kroměříž

Stanice Rožnov pod Radhoštěm

Stanice Strání

Stanice Strážnice

Stanice Štítná nad Vláří

Stanice Valašské Meziříčí

Stanice Velké Karlovice

Stanice Vizovice

Stanice Vsetín

Stanice Ždánice