Vážení přátelé

Pro svou práci potřebuji znát informace o přírodním prostředí lesních společenstev v oblasti moravských (a také slezských) Karpat. Jako jeden ze zdrojů informací se v dnešní době nabízí internet. Informací je plno, často jsou však roztříštěné, neúplné anebo zpravidla dobře ukryté. Proto jsem se rozhodl vytvořit webový portál, který by na jednom místě a v ucelené podobě nabídl komplexní množství informací o přírodě, lidech, krajině a její historii v oblasti moravských Karpat. Vzhledem k obrovskému rozsahu práce, která mne čeká, budou se jednotlivé kapitoly objevovat per partes, tedy po krůčkách.

O autorovi stránek se můžete dozvědět více zde. Přehled literatury je k dispozici zde. Několik vybraných fotografií Karpat, které jsem pořídil na svých toulkách, můžete najít zde. Stránky bych rád věnoval své ženě Šárce, která mi odešla do nebe a měla mě ráda. Moc ti děkuji za vše.

Přeji Vám, abyste zde pobývali tak dlouho, jak Vám to bude příjemné a milé. Čtěte, bádejte a bavte se. Přeji Vám příjemnou zábavu.

“Robert Hruban, Halenkovice”

Fotogalerie

Galerie obrázků

Masív Ondřejníku je součástí Štramberské vrchoviny. Pediment (mírně ukloněná plošina) před čelem Kelčského Javorníku. Splav na říčce Jičínce nad Veřovicemi. Vrch Klínec (667 m) nad Rajnochovicemi budují rusavské vrstvy hostýnské litofaciální zóny. cropped-DSC_0450 Sekundární jedlina (vzniklá hospodařením) v Javornících (SLT 4K Kyselá bučina.

Přírodní poměry moravských Karpat

Stránka je rozcestníkem na jednotlivé rubriky vztahující se k přírodnímu prostředí moravských (a také slezských) Karpat.

Můžete zde najít informace o:

Stránky jsou doplněny fotografiemi, které jsem z větší části pořídil na svých toulkách moravskou karpatskou krajinou. Více fotografií může nalézt také ve fotogalerii.

Poslední příspěvky

Z Pozděchova za šafránem bělokvětým

Fotky z výpravy za šafránem bělokvětým. Ve fotogalerii jsou brzce jarní fotografie z okolí Pozděchova, Vařákových pasek, Horních Lačnovských skal (Vrátnice) a údolí Trubisek (krajiny, kytky, skály, lesy, pastviny atd.). Související obrázky:

Pasekářská kolonizace moravských Karpat

Pasekářská kolonizace probíhala v největší míře od 16. do 18. století. Její příčinou byl nedostatek půdy mezi místními obyvateli žijícími od středověku převážně v údolích. Nárůst počtu obyvatel ve vesnicích vedl lidi k tomu, že se vydali do okolních hor, kde zakládali nové polnosti na úkor lesa. Pasekářská kolonizace postupně  splynula s valašskou kolonizací do podoby ucelené karpatské pastevecké kultury. Související …